Když svatba, tak podle tradic!

Čeká vás svatba a zatím vás žádné tradice nesvazují? Pak se s námi pojďte podívat na ty nejznámější.

Domácí tradice
V našich končinách je asi nejrozšířenější tradicí nevdávat se v květnu. To proto, že by byl vztah nešťastný a plný nedorozumění, v horší variantě by se prý mohlo nevěstě přihodit cosi zlého.
Další doporučuje nevěstě mít v den svatby na sobě něco nového, coby symbol nového začátku, něco starého, jako symbol zachování rodinné tradice, něco modrého a něco půjčeného od veselého člověka, aby svatba byla také tak veselá.
A to většinou i bývá, pokud se svatebčané rozhodnou novomanžele potrápit a přichystají jim překvapení v podobě železné koule na ženichově noze, ze které jej musí nevěsta vyplatit. Podle tradice tím vykupuje ženichovy hříchy z mládí. Rozbitý talíř zase má přimět novomanžele ke spolupráci, kterou budou ve společném životě potřebovat vrchovatě. Stejný smysl a navrch k tomu i umění dělit si vše na půl má prý i pojídání polévky z jednoho talíře jednou lžící.

Zvyk házení kyticí, který ocení především vdavekchtivé družičky, je u nás také hojně rozšířen. Podle pověry se ta, která kytici chytí do roka a do dne vdá.

Po skončení svatebního veselí by měl ženich svou ženu přenést přes práh jejich společného bytu. To aby se nevěsta odpoutala od minulosti a mohla začít společný život s ním. Podle našich předků měl tento zvyk také zabránit zlým duchům, aby vstoupili do příbytku a kazili život mladému páru.

Amerika a spol.
Asi nejvíce nadšení ze svateb a všeho s nimi spojeného jsou Američané. Nikde jinde na světě nenajdete tolik svatebních salonů či agentur. Lidé tu považují svatbu za něco naprosto jedinečného, za něco co nemůže být v žádném případě odbyto jen tak v rychlosti. Kdo měl svatbu jen na radnici, jako by ani žádnou neměl.
Tradicí jsou družičky i mládenci oblečení stejně. Tento zvyk byl dříve hojně rozšířen i u nás. Nevěsta měla mít co nejvíce družiček oblečených v šatech podobných těm svým, aby si ji případný duch, jenž by jí snad chtěl nějak uškodit, spletl s některou z nich.

V Americe podle tradice hostinu platí rodina nevěsty, zatímco předsvatební rozloučení se svobodou zase rodina ženicha. Zaoceánské svatby jsou promyšlené do posledních detailů, ať už jde o svatební oznámení, dort nebo menu. Většina svateb se koná v kostele a podstatnou část jich zajišťují svatební agentury spolu se svými vždy profesionálními agenty.
Spousta zvyklostí a tradic je napříč světem podobná nebo stejná, skoro všude na světě je symbolem svatebního slibu výměna prstýnků.

V Řecku dodržují tradici, při níž se v domě nevěsty vystavuje ve speciálně vyčleněné místnosti celý týden před svatbou výbava budoucí novomanželky. Po obřadě jsou nevěsta i ženich obdarováni penězi a zlatými šperky.

[[related]]

Tradiční je také velkolepá svatební hostina, na které nesmí chybět dort. U nás patří ke svatbě neodmyslitelně koláčky, které mají mít tři různé náplně. Dříve se však nepodávaly na svatbě nebo jako výslužka, ale byly rozdávány týden před svatbou jako pozvánka na samotné veselí a jako vizitka pekařského umění nevěsty. Další tradice ovšem nevěstě pečení na svatbu zapovídá, to proto, že by si mohla zapéct štěstí.
V tom, aby se nevěsta vyznala.

Ať už se rozhodnete pro svatbu ryze tradiční nebo úplně neobvyklou a moderní, vězte, že ze všeho nejdůležitější je, aby vám vaše štěstí a láska vydržela.

A právě svatby jsou naším prvním tématem pro všechny ty, které by chtěly napsat článek a získat tak 2000 bodů do Femina klubu. Na vaše články o svatebních přípravách, trapasech nebo tradicích se budeme těšit na adrese redakce@femina.cz.

Foto zdroj: profimedia.cz