Recenze: Železná lady

Železná lady je příběh staré ženy, která se celý život snažila žít podle ideálů svého otce, podle nichž měl mít život smysl. Ženy, která někdy až příliš umanutě věřila, že může a musí něco dokázat. Ženy, která milovala svého muže a jen neochotně se smiřuje s jeho smrtí. Ženy, která při vyklízení manželových věcí vzpomíná na společné chvíle a na svou minulost a přemýšlí, jestli opravdu měla smysl. A kdyby Železná lady byla jen to, byl by to film melancholický, zajímavý, dojemný a svižně natočený. Se skvělou Meryl Streep ztracenou ve svém představení a pod dokonalou maskou (jak herečka, tak maskéři by za to v neděli měli získat Oscary).

Ona stará ženy se ovšem jmenuje Margaret Thatcher. Její příběh se tedy inspiroval osudem této první ženské premiérky Británie, jejíž činy stále vyvolávají prudké vášně. A čím jasnější názor na ni už předem máte, tím víc vás tenhle film může naštvat. Železná lady, ač se tak prezentuje, není klasický životopisný snímek. Ale pokus o náhled do bezmocné duše dříve mocné ženy. Jeho limity nejvíc odhaluje právě fakt, že si k tomu vybral právě tuto kontroverzní osobnost, které definovala celou éru 80. let.

Kariéru Thatcherové film ale jen přeletí, v subjektivních neuspořádaných vzpomínkách, v nichž je víc emocí než faktů. Známé tvrdé postoje političky k falklandské válce, irským teroristům nebo odborářům slouží jen jako doklad její filozofie neústupnosti a boje, podané ve zjednodušené a mírně nostalgické formě a zpříjemněné i špetkou britského suchého humoru díky postavě Denise Thatchera, šibalsky zahrané Jimem Broadbentem.

Není to nemyslný koncept, ale v tomto případě nestačí, aspoň ne v podání divadelní režisérky Phyllidy Lloyd, která jako film zatím natočila jen muzikál Mamma Mia, a scénáristky Abi Morgan, která má na kontě několik dobrých televizních minisérií.  Autorky dokážou vystihnout názory své hrdinku, ale ne její zásadní konflikt s okolím, jak se to povedlo nejlépe ve filmu Královna o Alžbětě II. Stará Maggie tu stojí izolovaná, obrácená sama k sobě, svět, který ji nikdy úplně nepochopil, zůstává za okny.

Režisérka sama patří k odpůrcům konzervativního thatcherismu. Její film se snaží politickým názorům vyhnout, kontroverzím přesto neuteče, ani tím, že utíká k osobním vzpomínkám. Možná kdyby se dámy rozhodly postavou Thatcherové inspirovat jen nepřímo, pak by tuto fikci nezatížila ta podivná hra s realitou a mohl by fungovat jako obyčejný soukromý příběh.

The Iron Lady, UK 2011, 104 minut. Režie Phillyda Lloyd, hrají Meryl Streep, Jim Broadbent, Alexandra Roach, Harry Lloyd, Anthony Head, Iain Glen, Nicholas Farrell, Olivia Colman, Richard E Grant, Roger Allam. Premiéra 1. 3. 2012.

Hodnocení: 60 %