Zpověď čtenářek: Tajemství, na která by nejraději zapomněly

Když přijde rozkoš, rozum se dá na ústup

Žiješ přesně podle pravidel, ale někdy jde prostě dobré vychování stranou a hříšné tajemství je na světě. Pokud se ti někdy něco takového přihodilo, nemá cenu se s tím kdovíjak trápit. Přeci jen jsou situace, které se už nikdy nemusí opakovat a možná by tě jednou mrzelo, že sis nechala protéct ten úžasně hříšný zážitek mezi prsty. A že s ním budeš muset žít a poslouchat své černé svědomí? V porovnání se vzpomínkami je to malá ryba. Své o tom ví i čtenářka Jana, 26 let:

„Vyspala jsem se s manželem mé nejlepší kamarádky a do dnešního dne mě tíží špatné svědomí. Ona je tak úžasná, hodná, milá a já jsem se jí odvděčila tím, že jsem šla do postele s jejím vysněným mužem. Byla to však naprosto úžasná noc a nádherný sex a dokonce se tu a tam přistihnu, že bych to celé chtěla zopakovat ještě jednou. Hříšné myšlenky se perou s mým svědomím, ale přiznávám bez mučení, že kdybych měla tu šanci vrátit to zpět, nikdy bych to neudělala. S Robertem mám sladké tajemství a bojím se, že to není poslední.“ 

Kariéra přes postel

Některé ženy jsou natolik vytrvalé a ambiciózní, že si za svým půjdou třeba i přes mrtvoly, aby dosáhly svého. Na jednu stranu je takový přístup hoden obdivu, ale na tu druhou, je dobré znát své hranice a těch se držet. Čtenářka Andrea se nám však svěřila s tím, že svůj post manažerky v nadnárodní firmě získala tím, že svedla personálního, který měl přijímací řízení na starost.

„Je to už nějaký ten pátek, byla jsem mladá a přehnaně ambiciózní a navíc jsem nechtěla na nic čekat, natož na povýšení a pomalý kariérní růst. Zjistila jsem, že s Radkem se rozešla přítelkyně a tak jsem toho maximálně využila. Vetřela jsem se mu do přízně, lichotila mu, sváděla ho, vyspala jsem se s ním, a to hned několikrát, abych si svůj nový flek pojistila. Stálo mě to spoustu přemáhání, ale ten plat a další výhody za to opravdu stály a stojí. A bez výčitek bych to klidně udělala znovu. Radek už na pozici personálního dávno není a já stále šplhám po žebříčku výš a výš. Ustrašené puťky sedící v koutě, čekající až si jich někdo všimne, nikdy ničeho nedosáhnou. “ Andrea, 33 let

Šla jsem na potrat, protože dítě nebylo mého manžela

Někdy se život natolik zamotá, že najít správné východisko, může být pořádně náročný úkol. A přesně o tom se přesvědčila i Markéta, které jsme na přání změnili jméno. Tady je její příběh s jasným poselstvím.

„Měla jsem všechno, co chce mít každá ženská. Úspěšného muže, krásný dům a dost peněz na to, abych je nestihla utratit. Jenže osamělost vám všechny tyto benefity prostě nenahradí, Erik byl pořád na cestách a já se tak pomalu a jistě stala vydržovanou paničkou. Našla jsem si čtyřicátníka a začala jsem se s ním scházet. Prvně jsme si povídali, mazlili a po pár týdnech známosti jsme navázali kompletní milenecký vztah. Všechno by bylo fajn, dokud jsem nezjsitila, že jsem těhotná. Vzhledem k tomu, že Erik byl mimo republiku půl roku, nemohla jsem otcovství svést na něj, a proto jsem se rozhodla podstoupit interupci. Nechtěla jsem přijít o  svůj zajištěný život, i když bych možná byla s Františkem šťastnější. To se ale už nikdy nedozvím. Ptám se sama sebe každý den, jestli ty peníze za to vůbec stojí! Ve výsledku, ale spíše ne! Přesto jsem nenašla odvahu ani sílu to udělat a možná toho budu litovat celý svůj život.“  Markéta, 33 let

Souhlasíš s tvrzením, že peníze nejsou všechno? A co bys udělala ty, kdybys byla v Markétině situaci? A vůbec máš také nějaké kostlivce ve skříni? 

Foto zdroj: Shutterstock.com,