Zdraví: Antioxidanty

Je však vhodné konzumovat antioxidanty ve velkém množství? To se dozvíte z následujících řádků.

Asi nejlepší příklad toho, jak pracují volné radikály, je rozkrojené jablko. Určitě víte, že když rozpůlíte jablko, po nějaké době zhnědne – je tomu tak proto, že došlo ke kontaktu s kyslíkem, tedy k oxidaci. Na buňkách organismu se sice oxidace neprojevuje změnou barvy buňky, zase však urychluje její stárnutí a při dlouhodobém působení má negativní vliv na náš celkový zdravotní stav. Jde tedy vlastně o přirozený biologický proces, kterému se naše tělo brání pomocí takzvaných antioxidantů.

Rajčata a mrkve prospívají

Blahodárný účinek antioxidantů spočívá především ve zpomalení procesu oxidace (potažmo stárnutí – ovšem stárnutí, které nesouvisí s věkem a které nesmíme zaměňovat ani se stárnutím kůže, jehož následkem rovněž dochází ke ztrátě elasticity kůže).

Naše tělo se při svém boji proti volným radikálům může obrátit na dva typy antioxidantů:

► určité typy enzymů, které si organismus sám vyrábí (například kyselina lipoová nebo koenzym Q10);

► antioxidanty přijaté ze stravy

Nejbohatším zdrojem antioxidantů je strava rostlinného původu, především tedy ovoce a zelenina, přičemž množství antioxidantů závisí jednak na podmínkách zrání (klima, množství slunečních paprsků apod.), a jednak na podmínkách skladování. Skladování v pozměněném klimatu může množství některých antioxidantů snížit a jiných naopak zvýšit.  Navíc antioxidační účinky mohou být ovlivněny způsobem přípravy – je rozdíl, zda ovoce či zeleninu jíme syrovou, vařenou, se slupkou nebo bez slupky. Obecně platí, že v syrovém stavu se zachovává nejvíce antioxidantů, ovšem někdy může vařením naopak dojít ke zvýšení antioxidačního potenciálu. Druhý zmíněný případ se týká například rajčat. Rajčatový protlak má velmi vysoký obsah lykopenu (potravinový kartenoid a významný antioxidant).

O možnostech bojování s volnými radikály mnohé napoví i barva potraviny – zmíněný lykopen je červeným barvivem v rajčatech, betakaroten zase stojí za oranžovou barvou manga, mrkve nebo dýně, sloučeniny síry se zase starají o bílou barvu cibule nebo česneku, lutein se pozná podle žlutozeleného zabarvení.

V boji proti nemocem 

Jestliže tedy oxidace může mít za následek stárnutí buněk a jejich odumření, lze z toho vyvodit, že dostatečný přísun antioxidantů bude působit opačně. Řada studií dokázala, že tomu tak skutečně je a že s pomocí antioxidantů je možné snížit riziko například následujících onemocnění:

► kardiovaskulární choroby. V tomto případě funkce antioxidantů spočívá v tom, že působí protizánětlivě, redukují trombózu a brání adhezi buněk.

► některé druhy rakoviny. Především rakovina ústní dutiny, žaludku, jícnu, hltanu, plic, děložní sliznice a pankreatu. Antioxidanty vychytávají volné radikály, přičemž zároveň neutralizují toxické sloučeniny a tlumí oxidační působení na DNA.

► některá neurodegenerativní onemocnění. Touto problematikou se zabývá takzvaná Rotterdamská studie, která se mimo jiné pokusila prokázat vztah mezi přísunem antioxidantů ze stravy a Alzheimerovou chorobou.

Pozor na potravinové doplňky!

Většina studií, zaměřených na blahodárné účinky antioxidantů, pracovala s enzymy přijatými ze stravy. Zatím nebylo vědecky doloženo, že by antioxidanty dodané potravinovými doplňky měly stejný efekt. Navíc ještě nikdo nestanovil jejich doporučenou denní dávku.

Před osmi lety byla ve Francii uskutečněna rozsáhlá veřejná zdravotnická studie SU.VI.MAX (Suppléments en Vitamines et Minéraux AntioXydants – Antioxidanty  ve vitamínových a minerálních potravinových doplňcích), kdy ze 13 000 zkoumaných osob se účinky přípravků projevily pouze u mužů, kteří měli skutečně zřetelný nedostatek antioxidantů. Takovým nedostatkem netrpěla žádná z žen ve studii, zřejmě proto, že ženy obecně konzumují více ovoce a zeleniny.

Kromě toho bylo prokázáno, že nadměrný přísun antioxidantů (což je v podstatě nemožné v rámci přirozené výživy) může mít přesně opačný efekt, totiž ten, že antioxidanty se můžou přeměnit ve volné radikály (prooxidanty). Například příliš mnoho karotenu zvyšuje riziko rakoviny plic u kuřáků (místo aby docházelo k jeho snížení).

Závěrem tedy – než se uchylovat k náhradním zdrojům antioxidantů, je lepší je přijímat v rámci normální stravy, která by tedy měla být vyvážená a pestrá, bohatá na ovoce a zeleninu, čímž navíc zajistíme i přísun dalších živin důležitých pro správné fungování organismu.

Základní antioxidanty a jejich zdroje v potravě

Zdroj: SOS