Vzdělávání žen během novověku
Vzdělání je jedním ze základních pilířů lidských práv a svobod novodobých dějin. Mělo by být přístupné každému bez rozdílu věku, pohlaví či vyznání. Pro Středoevropana dnešní doby zcela běžná věc, ale ještě na začátku minulého století tomu tak u nás zdaleka nebylo.
Zdroj: iStockPůvodně jen pro chlapce a vyšší třídu
Muži sice možnost studia měli, tedy když se narodili do té správné vrstvy. V jejich případě šlo spíše o finanční možnosti rodiny, protože nůžky mezi chudinou a šlechtou byly v té době skutečně obrovské, takže ne každý si mohl dovolit vzdělání. I ve střední třídě té doby se nejčastěji dostalo se studiem jen na nejstaršího syna a ostatní chlapci se pak s životem museli poprat sami. Na ženy se v tomto směru už vůbec nemyslelo. Jejich úlohou bylo se dobře provdat, rodit děti a mimo aristokratické vrstvy tak bylo jejich vzdělání něco zcela nemyslitelného.
Prvním výrazným krokem vzdělání pro všechny se v českých zemích v roce 1774 stal dekret o povinné školní docházce od Marie Terezie. Byla to konečně možnost i pro ty z nejnižších tříd posílat své děti do škol a alespoň trochu jim vylepšit budoucnost. I když to přineslo obrovskou reformu společnosti, stále byl ve vzdělávání dívek a chlapců velký rozdíl.
Pomyslný zlom
Až do téměř poloviny 19. století se vzdělání žen stále chápalo spíše jen jako příprava dívky na roli matky a manželky. Děvčata se víceméně učila, jak se postarat o děti a domácnost. Jejich život měl totiž probíhat kolem kamen, dětí a toho, co si zrovna přál jejich manžel. Až ve čtyřicátých letech 19. století se začalo pomalu hovořit o právech ženy na vlastní život. Tedy o právu ženy o svém životě plně a svobodně rozhodovat, kde bude žít, za koho se provdá a zda bude mít děti. Byl to však jen začátek a změna uvažování nepřišla přes noc.
Dívky ve škole zkoušely stále především ruční práce, náboženství a pouze obecné základy čtení, psaní a počtů. To prý dívkám mělo stačit, ale i tak to byl pro ně posun k lepšímu. Na vyšší vzdělání dosáhly stejně jen ty, které pocházely z vyšších vrstev a jejich rodina disponovala větším obnosem peněz. Takové dívky měly soukromé učitele a vychovatele, kteří prohlubovali jejich znalosti. I tak se stále jednalo spíše jen o vědomosti základní školy. O univerzitním vzdělání nemohla být vůbec řeč.
Úloha ženských spolků a posun do současnosti
V druhé polovině 19. století se ale oči veřejnosti konečně otevřely. Stále hlasitější ženské spolky hojně propagovaly a protlačovaly vyšší vzdělávání žen a narovnávaly obraz takto vzdělané dívky. Jejich práce nesla své ovoce. Významným milníkem se v roce 1863 stalo otevření Vyšší dívčí školy v Praze, ale skutečným přelom přišel s otevřením dívčího gymnázia Minerva v Praze, o které se zasloužila slavná spisovatelka Eliška Krásnohorská a které bylo první svého druhu v Rakousku-Uhersku. To vídeňské otevřelo až o dva roky později. Pár let poté začaly být dívky přijímány i na české vysoké školy. V roce 1900 získaly diplom první absolventky filozofické fakulty a rok na to získaly první ženy i doktoráty filozofie, či matematiky a v roce 1902 dokonce i z lékařské fakulty. I tak šlo stále o poměrně výjimečné případy a vše postupovalo jen postupnými krůčky. Muselo se ujít ještě kus cesty, než se ženám dostalo naprosto stejných práv na vzdělání jako mužům. Stalo se tak teprve 16. června 1921, kdy dívky získaly zvláštním výnosem právo studovat s chlapci bez jakéhokoliv omezení. Není to tedy zas tak dávno.
Dnes tedy můžeme být rádi, že si naše ženy, matky, dcery, snachy, neteře a mnohé další mohou svobodně rozhodnout, čím budou. Ještě před sto lety by se musely hodně bít a protloukat, aby získaly své právo. Dnešní dívky studují na stejných školách, stejné osnovy a skládají stejné zkoušky jako chlapci.
Faktem sice je, že ne každý je studijní typ a žádné vzdělání úspěch stoprocentně nezaručí. Vyšší vzdělání však umožní zažít všelijaké věci, rozšíří rozhled, otevře nejedny dveře a může přinést i zajištěný život. Pokud se člověk dnes rozhodne, může se vzdělávat po celý život a jeho školní dny nemusí skončit zdaleka jen na vysoké škole. Může pak zkusit i celou řadu manažerských studijních programů, jako jsou třeba MBA, DBA, či LLM. Vždy je kam se posunovat a co nového se učit. Třeba studium MBA vám může otevřít ty pomyslné dveře na vyšší posty v současném zaměstnání, nebo se konečně budete moci přesunout tam, kam vás to skutečně táhne. Studium je pro všechny, kteří míří výš a chtějí na sobě pracovat. Na nic tedy již nečekejte a věnujte se sami sobě. Važme si toho, že tu možnost máme.
