Femina.cz > Horoskopy > Věštba > Věřte, Nevěřte > Věřte – nevěřte. Artur a tajemná skála

Věřte, neveřte

Tajemno, záhady, svět, který vlastně vůbec neznáme – také tě tohle všechno láká a na druhé straně se děsíš, že by něco z toho mohla být pravda? Pak tě určitě potěší další příběh z naší rubriky Věřte – nevěřte. Přečti si tajemné dobrodružství a tipuj, jestli se skutečně stalo nebo je to jen dílo bujné fantazie naší redaktorky Sáry.

V malém městečku v Anglii žije starší muž jménem Artur a ten nám prozradil svůj příběh, který zaujal mnoho lidí na celém světě bez ohledu na víru nebo vyznání.

„Byl jsem obyčejný chlapec z malého města a mé dětství bylo velmi šťastné. Oslavil jsem dvanácté narozeniny a v ten den se mi změnil život. Začaly se mi zjevovat velmi zvláštní a nevysvětlitelné živé obrazy čehosi, co vypadalo jako velké město obklopené pouští. Obrazy se neustále vracely, jeden z nich byl obzvlášť intenzivní. Viděl jsem obraz chrámu vytesaného ze skály. Podivné obrazy se mi vracely stále dokola, obzvlášť když jsem si hrál s růžovými nebo oranžovými oblázky na mořském pobřeží, kousek od mého domova.

Jak jsem dospíval, byly mé obrazy a vize stále jasnější. Viděl jsem do detailu budovy města, vojáky, rozložení ulic i přístup k městu úzkým kaňonem. Naučil jsem se s tímto zvláštním viděním žít, netušil jsem, co to všechno znamená, ale své vize jsem miloval. Bylo to, jako bych se vracel časem zpět do dávné minulosti, viděl jsem místa, kde jsem vyrůstal i zemřel. Nic z toho mi však nenahánělo strach, byl to jeden velký a krásný film.

Byl jsem již dávno dospělý a díval jsem se v televizi na dokument o starověkém městě Petra v Jordánsku. Zůstal jsem úplně ohromen – poprvé jsem spatřil místo, které jsem celá léta nosil v obrazech ve své mysli. Nikdy v životě jsem o tomto městě nevěděl, ani jsem nečetl žádnou publikaci.

Oslovil jsem producenta dokumentu a vyprávěl mu svůj příběh, který ho velmi zaujal. Seznámil mě s odborníkem na Petru, autorem zmíněného dokumentu. Muž mi kladl různé otázky a já jsem mu do podrobností odpovídal. Byl velmi udiven mými vědomostmi a prohlásil, že některé odpovědi může znát pouze archeolog specializující se na tuto oblast. Což jsem v žádném případě nebyl.

Zanedlouho odlétala do města Petry expedice, které jsem se mohl také zúčastnit. Všichni byli zvědaví, co vlastně v Petře uvidím. Zaměřili jsme se proto na tři základní místa, která jsem měl stále v živé paměti: zvláštní skálu v podobě sopky na okraji města, malý chrám, kde jsem zřejmě byl v prvním století před Kristem zabit, a neobyčejnou stavbu ve městě, kterou archeologové sice znali, ale nedokázali určit, jakou funkci plnila.“

Odborník na Petru si na žádnou skálu nevzpomínal, a proto měl velké pochybnosti o tom, že vůbec existuje. Artur dostal do rukou fotografie a přesně určil, kde stojí chrám, který označil jako strážnici, v níž před dvěma tisíci lety sloužil jako voják. Najevo vyšly také další skutečnosti a všechny Arturovy poznámky byly naprosto přesné. Když se expedice blížila k městu, ukázal Artur ostatním tajemnou skálu. Jakmile se ocitli ve městě, zamířil rovnou ke strážnici, aniž se podíval na mapu. Předvedl s naprostou přesností, jaký kontrolní systém tu stráže používaly. Nakonec šel na místo, kde byl podle své výpovědi zabit nepřátelským oštěpem. Ukázal všem rozmístění a účel dalších dosud nevykopaných staveb.

Nikdo z odborníků nedokázal vysvětlit, kde vzal Artur všechny znalosti, a proto zůstává stále otázka, co všechno dokáže naše mysl, na co si dokážeme vzpomenout.

Tak co myslíš? Je tento příběh skutečný nebo jen dílem fantazie naší Sáry? Tipuj v komentářích a my ti za týden odtajníme pravdu.