Venušiny kuličky

To, že by náš intimní život nějak šedivěl, nebyl náš případ. Já a můj přítel Petr jsme spolu chodili krátce, ale už v našich začátcích jsme zkoušeli nové způsoby jak jej okořenit. Miluji ho tak, že mu dovolím věci, které jsem jiným nedovolila. Přece by mi nedělal něco, co by se mi nelíbilo. Nápadů má dost, a tak jsme toho vyzkoušeli hodně. Jeden problém, který nás poněkud brzdil v rozletu je ten, že dělám v práci na tři směny. A týden, kdy mám odpolední, se skoro nevidíme.

Můj miláček to řeší tak, že si vezme v tom týdnu den volna. Ten týden, kdy jsem měla odpolední, si v práci zařídil volno a my tak strávili spolu celé dopoledne. „Dnešní den mám pro tebe nachystáno překvapení, které se ti bude líbit!“ sliboval mi v telefonu. A skutečně bylo to nezapomenutelné dopoledne. Začalo už ranní snídaní. Potom následovala úprava mého klínu. A to tak, že mi ji do hladka vyholil, zůstal jen úzký proužek uprostřed. Potom mi dal dárek, kalhotky, které skoro nic nezakrývaly. Pak nastalo focení aktů. V různých pozicích.

článek

Nezůstalo jen u focení. Jeho vášnivé fotografování intimních partií a ta černá tanga udělala své. Jazykem důkladně prozkoumal, zda je můj klín upraven, zda nezavazí ani chloupek. Skutečně nezavazelo nic. Po pár tazích jazykem jsem byla okamžitě vlhká a rozvášněná! Petra to natolik nažhavilo, že vyrukoval s dalším speciálním dárečkem, který do mě pomalinku zasouval – Venušiny kuličky. Trochu jsem z toho měla obavy. Nejvíc, když pak do mě v zápětí zasunul i své mužství. Měla jsem strach, že se do nich zamotá a ublíží si. Snad ví, co dělá! Milování bylo hodně zvláštní. Napoprvé jsem necítila žádnou změnu.

Dopoledne utíkalo šíleně rychle a já se musela vydat na autobus do práce. Spěchala jsem tak, že jsem si ani nevšimla, když mi Petr do kabelky schovával ta černá tanga. V autobuse u řidiče jsem je skoro omylem vytáhla místo peněženky. To by se asi podivil, čím to chci platit. Pocit venušiných kuliček – jejich vnitřního vibrování se nejvíc dostavil při dobíhání na autobusovou zastávku, ten rychlý rozběh a pak prudké zastavení je docela dost rozkmitalo. Krásný a zároveň uklidňující pocit uvnitř.

Zajímavá byla i odpolední směna. Každou přestávku jsem Petrovi volala a zjišťovala, co všechno se může stát. Můžu jít čůrat? Nevypadne mi to? Nemůže mi to nějak ublížit? A to tam fakt můžu mít i několik dní? Prostě to pro mě byla jedna velká záhada. Petr se mnou měl svatou trpělivost a v klidu vysvětlil, že je to vše bez problémů.

článek

Moje kolegyně na směně a kamarádka zároveň pochopila, že se se mnou něco děje. „Jaruš, co jsi dnes taková roztržitá, co se děje? Je ti špatně?“ „Ne jsem v pohodě“ a opřela jsem se o vibrační buben. To byla teprve paráda!!! A já se začala připitoměle usmívat. Kolegyni bylo za chvíli jasné, že se v pracovní době uspokojuji!! Tak jsem ji prozradila, v čem to vězí. A hned jsem byla pod palbou dotazů. Dokonce mě ubezpečila, že je to velice dobrá věc pro cvičení vnitřních svěračů, že to doporučuje i ženský lékař a to mě uklidnilo.

Pak nastal víkend a já jela na rodinnou narozeninovou oslavu mé starší sestry, kde se hodně popíjelo a pojídalo. Můj žaludek si řekl a dost! Spěšně jsem se uchýlila na onu místnost. V tom spěchu jsem málem přišla i o dárek od Petra! Jejda, co teď? Polilo mě horko. Nakonec jsme kuličky zachránila. Naštěstí jsem měla kalhoty s kapsou, do které se vešly tak akorát. Rodinná sešlost si nevšimla, co že to mám v kapse, naštěstí!

Foto zdroj: profimedia.cz