Vánoce: 5. část – tradice trochu jinak
K adventu a Vánocům se váže řada tradic a zvyků. Na některé se už bohužel zapomnělo, jiné naštěstí stále žijí. Řada těchto zvyků a tradic je spojená s jídlem a stravováním a právě těm je věnován tento článek.
MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA
V předvečer svátku tohoto světce, 5. prosince, chodí po městě Mikuláš v doprovodu čerta a anděla, navštěvují děti a rozdávají jim dárky. Mikulášská tradice vychází z legendy o svatém Mikuláši, biskupovi, který žil ve 4. století v Malé Asii a proslul svým zbožným životem a dobročinností. Mikulášská nadílka se dodržuje ve všech slovanských zemích. Zvyk zlidověl a k postavě Mikuláše se přidal ještě čert a anděl jako představitelé protikladu dobra a zla.
Odborný komentář: Mikulášská nadílka většinou obsahuje velké množství sladkostí, které rozhodně nepatří do zdravého jídelníčku. Proč tedy čokolády, bonbony a další laskominy nedoplnit z velké části ovocem (třeba i exotickým), různými ořechy apod. Jsou stejně dobré a nepochybně zdravější.
PEČENÍ VÁNOČNÍHO CUKROVÍ
Správně by se mělo začít péct vánoční cukroví již v prvním adventním týdnu. Má mít kulaté tvary jako symbol slunce nebo obrysy obětních zvířat. S přípravou těsta a pečením bylo spojeno mnoho pověr – zdar při pečení věštil zdraví, nezdar naopak nemoc nebo dokonce smrt. Přestože tradice domácího pečení vánočního cukroví z našich domácností nevymizela, stále více lidí sladké dobroty na vánoční tabuli nakupuje.
Odborný komentář: Vánoční cukroví naaranžované na mísách nás láká zobat sladké po celý den. Řešením může být péci menší množství a počet druhů nebo se inspirovat některými recepty na zdravé cukroví například z tvarohu nebo jablek. Velmi dobré cukroví se dá též upéct z ovesných či žitných vloček. Z jáhel, jablek a ořechů lze zase připravit chutný nákyp.
PEČENÍ VÁNOČKY
První zmínka o vánočce je z 16. století a za tu dobu prošla drobnými proměnami. Dříve ji mohli péct pouze pekaři a až od 18. století si vánočky začali lidé péct doma sami. Při přípravě těsta, pletení a pečení udržovali různé zvyky, které měly vánočce zajistit zdar. Hospodyně jej měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, při kynutí těsta vyskakovat vysoko do výšky a neměla mluvit. Zvykem bylo také zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdravý a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.
Odborný komentář: Pokud připravíte vánočku z vajec, tuku, mouky, vody, přiměřeného množství cukru a posypete mandlovými lupínky, nemusíte se obávat, že byste si zakládali na nová kila. K tomu dojde, vylepšíte-li ji rozinkami, čokoládou, kandovaným ovocem, oříšky nebo mandlemi a na povrchu důkladně pocukrujete.
ZLATÉ PRASÁTKO
Na Štědrý den by se měl až do večera zachovávat přísný půst. Ten, kdo odolá pokušení ochutnat vánoční cukroví a vůni připravované večeře, údajně uvidí zlaté prasátko. Půst trvá až do východu první hvězdy, kdy se usedá ke štědrovečerní večeři.
Odborný komentář: Obecně se doporučuje pravidelný příjem menšího množství potravy 4 až 5 x denně, ale pokud se jeden den v roce rozhodnete postit, nic zásadního tím nezkazíte.
SMAŽENÍ KAPRA
Nejčastější pokrm na českém štědrovečerním stole – smažený kapr s bramborovým salátem – nemá u nás příliš dlouhou tradici. Tato kombinace se v české kuchařce poprvé objevila teprve v roce 1924 a jako hlavní chod svátečního menu se v českých zemích ustálila dokonce až v padesátých letech 20. století zřejmě v rámci trendu jednoduché a praktické kuchyně.
Odborný komentář: Smažená ryba a tradiční bramborový salát s majonézou představují „kalorickou bombu“. Navíc maso kapra je na rozdíl od mořských ryb relativně tučné a neobsahuje takové množství nenasycených mastných kyselin, vitamínů, jódu a stopových prvků, pro které jsou doporučované právě mořské ryby. Předností kapra je velmi dobrá stravitelnost. Přesto, chcete-li ke štědrovečerní večeři rybu, volte raději nějakou mořskou a upravte ji například pečením nebo grilováním.
USEDNUTÍ K ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘI
K večeři se má usednout, jakmile vyjde první hvězda. Pod talíře se na štědrovečerní večeři dávají kapří šupiny, které mají přinést po celý rok dostatek peněz. Po dobu slavnostní večeře nesmí nikdo vstávat, znamená to totiž neštěstí nebo i smrt. U stolu by neměl být lichý počet strávníků, což lze vyřešit přichystanou večeří pro náhodného příchozího.
Odborný komentář: Štědrovečerní večeři máme často tendenci rychle zhltat a vrhnout se na dárky. Tento okamžik, kdy se sejde u jednoho stolu celá rodina, by ale měl představovat společenskou událost, kterou bychom si měli užít a vyčlenit si na ní čas. Je důležité jíst pomalu, jídlo si vychutnat.
