Femina.cz > sex a vztahy > Vše o sexu > Tenké zdi
Tenké zdi
Náš soused je poměrně fešák, černé vlasy, výrazný kukuč, ideální věk, ale znám ho spíš od slyšení, než od vidění. Ale pěkně od začátku. Robert je oproti mně a Richardovi ještě mládě, takže sbírá zkušenosti, a to hlavně u žen. Má něco kolem pětadvacítky a těch holek, co se u něj doma vystřídalo, nebylo asi o moc míň.
Protože bydlíme v paneláku, nemusím se šířit sáhodlouze o tloušťce stěn a jejich zvukotěsnosti. A přestože naše, tedy Richardova a moje ložnice přímo nesousedí s ložnicí souseda Roberta, máme doslova několikrát do týdne o noční zábavu postaráno.
Je mi docela trapné, když souseda potkám, vykládat mu něco o tom, že občas bychom se v klidu taky rádi vyspali, a tak jsem tuhle nevýhodu tenkých stěn jednou docela šikovně dokázala proměnit ve skvělou výhodu.
Tenkrát Robert, tedy soused, chodil s policajtkou. Nejspíš ho to docela rajcovalo, mít holku v uniformě, a tak jsme jejich řádění tou dobou neslýchali jen přes společné tenké panelákové zdi, ale i díky otevřenému oknu. Tenhle sousedův vztah měl na jeho poměry docela dlouhé trvání. A protože tehdy bylo léto v plném proudu a všichni měli otevřená okna, neužívali jsme si to jejich řádění jen my, ale i další sousedi.
Teď zdánlivě trochu odbočím, musím se totiž k něčemu přiznat, mám sex raději odpoledne nebo brzy večer, kdy nejsem ještě příliš unavená. Ráno vstávám do práce poměrně brzy, a tak někdy svého miláčka Ríšu docela lituju, že si se mnou neužije tak, jak by si to asi představoval, protože usnu příliš brzy.
Bylo to brzy odpoledne jednoho slunného červnového dne, když Richard přišel poměrně brzy z práce, já už byla tou dobou doma a u Roberta to zase vypuklo. Nejdřív bylo slyšet jen pravidelné zvuky, které se daly jen stěží rozluštit. Za chvíli už následovalo něco jako vrzání postele, ale to už se začalo z otevřeného okna v sousedství ozývat i stále sílící sténání doprovázené občasnými vzdechy.
U Roberta doma to začalo nabírat na obrátkách, sténání se přesunulo do výkřiků a mě bylo jasné, podle zvuků a svištění od vedle, že na řadu přišly důtky.
Tu už i Richardovi začalo být divné, co se to v sousedství u Roberta zase děje. Šel k oknu a zcela neskrývaně si vychutnával tu atmosféru žhavého sexu v sousedství. I když jen poslouchal, zjistila jsem jediným mrknutím oka, že ho to vzrušuje stejně jako mě. Říká se, že muži potřebují hlavně vizuální vjemy, ale tomu mému očividně stačily i ty sluchové.
Na mě už to ale taky šlo. Cítila jsem v podbřišku stále silnější vzrušení a pěkně jsem vlhla. To vzrušení, co se mě zmocnilo, začalo být neovladatelné. Richard se na mě otočil a povídá: „Slyšíš to? Ti tam teda zase řádí“. „Ale copak, máš taky chuť?“ zeptala jsem se Ríši nejspíš úplně zbytečně a koukala přitom zcela neskrývaně na jeho poklopec. To už jsem věděla, že dnes si užiju svůj oblíbený odpolední sex jako tu nejlepší svačinku o čtvrté.
[[=====]]
Sama jsem se mu hezky nastavila, chtěla jsem, aby mě ojel zezadu. Aniž jsem se nadála, jeho vždy připravené mužství jsem cítila zase uvnitř. Hned napoprvé přirazil tak silně, že jsem vykřikla. „Bolí?“ zeptal se Richard. „Ne, ne, jen pokračuj, chci to“, odpověděla jsem celá bez sebe vzrušením. Richard vycítil, že dnes budu jeho přítulná kočička. Začal rychleji přirážet a mně se to moc líbilo. Téměř v ten samý okamžik jsem ucítila na své zadnici Richardovu pevnou ruku, která mi začala uštědřovat pořádný výprask. V tu chvíli jsem si pomyslela: škoda, že taky nemáme nějaký pěkný lesklý kožený důtky, Richard je rozený otrokář. A já už po pravdě taky párkrát myslela na to, že být jeho poddajnou otrokyní by se mi víc než líbilo.
Sousedi nesousedi, opřela jsem se pohodlně rukama v otevřeném okně. Budu se muset krotit, aby mě taky neslyšeli všichni kolem. Richardovy neposedné ruce jsem v jednu chvíli cítila na svých tvrdých bradavkách a v druhou chvíli už mi zase uštědřovaly pěkný výprask. Jeho pevný klacek reagoval snad stejnou měrou na mé tělo i na výkřiky přicházejí ze sousedství. Byla jsem stále víc a víc natlačená na otevřené okno a nebylo úniku. Richard si to vychutnával. Já snad ještě víc. Netrpělivě jsem čekala na každý jeho zásun, na každou ránu, která dopadla a neminula svůj cíl. V tu chvíli mi už bylo úplně jedno, jestli mé sténání a výkřiky někdo uslyší. Úplně jsem se oddala pocitu, který se rozléval po celém mém těle. Richard ani na chviličku nepřibrzdil, jeho tempo narůstalo stejně jako jeho vzrušení a to mě dostávalo. Po těle mi začínaly probíhat slastné křeče a najednou jsem sama sebe slyšela, jak křičím z okna:“ Jo, jo, ještě přidej“. Pak jsem se z otevřeného okna sesunula Richardovi přímo do náruče.
Z euforie, kterou jsme nechali v našich tělech doznívat ještě několik minut ve společném objetí, ležíc polonazí na příjemně chladivé zemi, nás probralo dvojité prásknutí oken pod námi. Očividně jsme nebyli jediní, kdo byl tak brzy odpoledne dneska doma.
Foto: profimedia.cz