Střídavá péče o děti: Kdy je ideálním způsobem výchovy?

Dětem chybí vzory
U rozvodových soudů byla v minulosti praxe téměř jednoznačná: děti se ve většině případů svěřovaly do péče matce. Všichni si mysleli, že jedině ona může děti dobře vychovat. Jenže právě kvůli tomuhle tvrzení často docházelo k situaci, kdy mladým chlapcům chyběl mužský vzor a ženy zase ztrácely možnost naučit se chovat k mužům a v důsledku toho si v dospělosti často vybíraly nesprávné partnery.

Voda na mlýn expartnerek
Argument, že otcové o děti nemají zájem neobstojí. Pokud tátové ztráceli zájem o své děti, často na tom nesla velký díl viny jejich bývalá partnerka, která mnohdy dělala doslova psí kusy kvůli tomu, aby styku dítěte s otcem zabránila. Své o tom ví deset let rozvedený Pavel, otec dvanáctileté Pavlíny, která žije s matkou: „Hodí se jí cokoli – od rýmy přes návštěvu kamarádky až po nedodělané školní úkoly. Už mne nebaví pořád čekat, až milostivě dostanu audienci a jednou za dva měsíce dceru uvidím“. Není divu, že to mnozí tátové časem vzdávají, což je voda na mlýn jejich ex, které hned mají argument o nezájmu.

článek

Změnu přinesl rok 1998
Tvrzení, že otcové se neumějí o děti postarat je také mylné. V současnosti mnozí z nich zvládají kuchyni i praní se stejnou grácií jako jejich emancipované ženy, které zajímá hlavně vzhled a kariéra. Tudíž jsou schopni poskytnout dítěti stejný servis jako matka. Nic proto nebrání tomu, aby soudy děti svěřovaly i do péče otců nebo do střídavé péče obou rodičů. Tento druh péče o děti je u nás možný od roku 1998 a přes počáteční rozpaky jí přibývá.

Systém jenom pro zralé osobnosti
Podle psychologů bude brzy střídavá péče standardem. Jenže psychologičtí poradci zároveň upozorňují, že se tato varianta výchovy nehodí pro každý rozvádějící se pár. Přidělení do střídavé péče je nutné posuzovat vždy případ od případu s ohledem na všechny okolnosti. Především musí jít o emocionálně vyzrálé páry, které se rozcházejí po oboustranné dohodě a nejsou vzájemně ve válečném stavu. Pak je vysoce pravděpodobné, že oba partneři vytvoří systém péče tak, aby vyhovoval všem stranám a hlavně jejich potomkovi.

Přesouvání dětí sem a tam
Druhou stránkou této péče je její praktická realizace. Pokud oba partneři zůstanou i po rozvodu žít ve stejném městě, není problém zavést například týdenní střídavou péči. Dítě nemusí měnit školu ani školku, zůstává ve svém prostředí, které má vybudované u otce i u matky. Prostě se jenom vždy koncem týdne přesune z jednoho bydliště do druhého. Pokud bývalé partnery dělí větší vzdálenost, vznikají problémy. Přesouvat dítě neustále z Prahy do Brna je už technicky náročné, a když k tomu připočteme i otázku školní docházky, jsme v koncích. I tady se ale dají hledat řešení, pokud je k jejich hledání dobrá vůle.

článek

Rodiče po týdnu
Ideálním případem je rozvedená dvaatřicetiletá Jana, která se se svým manželem Petrem dohodla na střídavé péči o osmiletou Janičku. „Já nyní bydlím v centru Prahy, exmanžel na vesnici zhruba dvacet kilometrů za Prahou. Jana chodí do pražské školy a vždy je týden u mne, týden u něj. To, že se naše cesty s Petrem rozešly, neznamená, že by neměl mít možnost ji dále vídat a vychovávat ji. Naopak funguje jako skvělý táta a Janička ho miluje. Jsme schopní se domluvit o změnách i během týdne a vyhovět si, to třeba tehdy, když Petr jede na služební cestu,“ líčí Jana svoje zkušenosti se střídavkou. Ve všech případech ale nejde všechno tak hladce.

Setkaly jste se ve svém okolí se střídavou péčí o děti? Jaké s ní máte zkušenosti? Jaký je váš názor na ni?

Foto zdroj: profimedia.cz