Strach ze smrti vám nedá spát? Může za to úzkostná porucha.

Generalizovaná úzkostná porucha (Generalized Anxiety Disorder) se vyznačuje neurčitými obavami a katastrofickými představami a vzniká většinou u citlivých osob po dlouhotrvající stresové zátěži či po prožitku traumatické události. Náchylnost ke vzniku poruchy souvisí jak s genetickými prepozicemi, tak i s vlivy okolního prostředí v dětství a v dospívání. Poprvé se projevuje zpravidla mezi šestnáctým a osmnáctým rokem, pokud se neléčí, může se z této poruchy stát i celoživotní záležitost.

Postižený vidí jen tu nejčernější budoucnost
Člověk trpící touto poruchou vidí jen to špatné a nebezpečné. Pokud se jeho blízký zpozdí byť jen o pár minut, už si v hlavě vykresluje tragickou autonehodu, loupežné přepadení či nevěru. Postižený však není schopen svoje chmurné představy, tragické předtuchy a s tím související pocity ovlivnit. Jedinec trpící poruchou je nervózní, rozechvělý, mrzutý, napjatý a neustále ve střehu. Bojí se o život a zdraví sebe sama i svých blízkých, děsí se ztráty zaměstnání či zhoršení finanční situace. Velké obavy však může pociťovat i v souvislosti s méně závažnými věcmi – jako je třeba péče o domácnost, dodržování termínů pracovních schůzek apod. K tomu se přidávají další symptomy, nejčastěji tělesné potíže, jako je například bolest hlavy nebo porucha spánku a soustředění. V tomto stádiu je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Příznaky úzkostné poruchy jsou snadno přehlédnutelné
S diagnózou generalizované úzkostné poruchy (GDA) žijí asi 3 % populace. Jedná se o částečně vrozené onemocnění, které je však dále rozvíjeno výchovou a životními zkušenostmi. Člověk nemocný GDA je obětí svých strachů a obav. Nedokáže odpočívat, proto je vyčerpaný a unavený. Na sebemenší podnět pak reaguje velmi emotivně, snadno se rozčílí, dochází u něj k velkým náladovým výkyvům, bojí se selhání, ztrácí zájem o sex a intimitu a děsí se smrti či propuknutí vážného onemocnění u sebe a svých blízkých. K tomu stresem a nedostatkem odpočinku vyčerpané tělo vysílá varovné signály v podobě bolesti hlavy, rozmazaného vidění, zhoršení sluchu, dýchacích potíží, tlaku na hrudi, píchání u srdce či návalů horka a studeného potu. Pokud příznaky vymizí do šesti měsíců od jejich objevení, nejednalo se o GDA, ale o reakci organismu na stresovou situaci (smrt člena rodiny, ztráta zaměstnání, stěhování apod.). Pokud však problémy přetrvávají déle než půl roku, vyhledejte odbornou pomoc a začněte svůj stav řešit.

Léčba kombinuje psychoterapii s léky
Léčba GDA probíhá jednak na úrovní psychoterapie, jednak na úrovni psychofarmakologie. Velkým přínosem pro nemocné je schopnost umění relaxace, například pomocí nejrůznějších relaxačních technik, jako je například Jacobsenova progresivní relaxace či autogenní trénink. V rámci léčby může být nemocný například vybídnut k tomu, aby sestavil katastrofický scénář pro jednotlivé situace, kterých se obává. Díky tomuto cvičení si lépe uvědomí, že každý jeho problém je řešitelný i tehdy, naplnil-li by se ten nejčernější scénář.

Základem úspěšné léčby je prevence
Léčba poruchy je běh na dlouhou trať. Pacient totiž musí bojovat s pravdami, které si osvojil v dětství a v jejichž kontextu nyní pohlíží na svět. Rodiče by proto už při výchově dětí, zvlášť pokud se děti jeví jako citliví jedinci, měli dbát na to, aby ve svých potomcích uměle nevytvářeli pocit strachu a obavy. Vyvarovat by se měli napomínání typu: Jestli si nevezmeš ty rukavice, chytneš zápal plic a umřeš! Dávej pozor, ať tě nic nepřejede! Tvůj brácha určitě umře, protože jezdí na motorce jako blázen! Ty králicí jsou nějaký divný, asi brzo chcípnou. Pamatujte, že prevence začíná už v rodině.

Foto zdroj: profimedia.cz