Femina.cz > Vše o sportu > S hercem Janem Dolanským a závodníkem René Dohnalem (ne)jen o mužské soutěživosti
S hercem Janem Dolanským a závodníkem René Dohnalem (ne)jen o mužské soutěživosti
To, že jsou muži soutěživí, rádi vyhrávají a dokážou z každého rekreačního sportu udělat mistrovství světa, je všeobecně známá věc. Proč to tak ale mají a jak moc touží po výhře, na to jsme se zeptali herce Jana Dolanského a automobilového závodníka René Dohnala.
Jan Dolanský v běžném životě nezávodí. Je to známý herec a dabér, kterého jsi v poslední době mohla vidět především v divácky oblíbeném seriálu Slunečná. My ho ale výjimečně zastihli na rallye. Zúčastnil se totiž News Energies Rallye Český Krumlov s elektromobilem Peugeot e-2008. Nešlo o rallye v pravém slova smyslu, jely na ní pouze vozy s alternativním pohonem. Atraktivní elektrické SUV, se kterým Jan spolu se svým bratrem Jiřím závodil, vyvolalo svým designem a schopností dojet na elektřinu přes 300 kilometrů rozruch, stejně jako přítomnost známého herce. Jak se vlastně Jan Dolanský do rallye dostal?
Jan: Miluji rychlá auta a taky mám rád rallye. Chtěl jsem to někdy zkusit a můj bratr našel skvělou příležitost – elektrickou rallye. Neměli jsme ale příslušné auto, takže jsme oslovili Peugeot, a ten zareagoval neuvěřitelně pružně a rychle. Během několika dní jsme měli auto a byli jsme přihlášeni na rallye, kterou jsme pak úspěšně odjeli.
Naopak jako doma je na rallye závodník René Dohnal. V roce 2019 se stal českým mistrem. Letos se opět pokusí urvat vítězství, ať to stojí, co to stojí. A jak jsou na tom tito dva pánové se zmíněnou soutěživostí?
Jsi soutěživý typ?
Jan: Určitou soutěživost v sobě mám. I proto jsem se na závody přihlásil. Byl to vzrušující zážitek, takový adrenalinový „orienťák“. Jinak ale v životě umím i prohrávat a nebývám nijak moc nešťastný, že jsem nevyhrál. Když hraji s našimi dětmi, často je nechávám vyhrát.
René: Jsem sice dost soutěživý typ, ale nemám to vrozené. Soutěživost je spojená se sebevědomím, a to jsem jako hodně mladý nemíval. Přicházelo spolu se zkušenostmi, s úspěchy, se zájmem médií a fanoušků… Vytvořil jsem si určité jméno, a to se snažím udržet. Je zde tedy určitý tlak a projevuje se nárůstem soutěživosti, ale stále to držím ve zdravé úrovni.
Jak bys tvoji soutěživost ohodnotil na stupnici od 1 do 10?
Jan: Asi tak mezi 6 a 7.
René: Dávám 7.
Oba máte bratra. Jak ovlivnila vaši soutěživost sourozenecká rivalita? Soupeřili jste jako děti mezi sebou nebo jste spíš byli takoví ti spojenci, co se spiknou proti rodičům?
Jan: Mám bratra dvojče a vždycky jsme byli spíš parťáci. Nikdy jsme se nijak zvlášť nehádali ani neprali. Dodnes máme s bráchou skvělý vztah. Je mezi námi taková ta bratrská soudržnost a pomáháme si. I proto jsme spolu mohli tento závod v pohodě odjet. Bratr je kliďas a když tvoříme tým, nic si nevyčítáme, nepropadáme panice, vzájemně se podporujeme.
René: Můj bratr je o 7 let mladší, takže soupeření mezi námi moc neprobíhalo. Občas jsme se přetahovali o počítač, ale to na moji soutěživost vliv nemělo. Vlastně jsem se s ní moc nesetkal ani u rodičů, zkrátka jsem k ní dospěl.
Jaké jsou podle tebe typické vlastnosti vítězů, ať už v motoristických závodech či jiných soutěžích?
Jan: Podle mě mají vítězní sportovci snížený pud sebezáchovy. Nemají zábrany a strach jít do toho po hlavě. Vezměte si třeba Ester Ledeckou. Kromě toho mají taky hodně velkou soutěživost, obrovskou píli a vytrvalost. To všechno je obdivuhodné, i když nevím, jestli úplně zdravé, dobré a bezpečné pro život.
René: Já si naopak myslím, že závody se vyhrávají hlavou. Když ztratíte pokoru, hrozí, že se místo vítězství zabijete. Podle mě je nejdůležitější mentální síla, srovnat si to v hlavě, soustředit se a zbytečně neriskovat. V rallye je pro celkové bodování lepší být dvakrát druhý než jednou první a jednou venku z trati.
Jakého vítězství bys v životě chtěl ještě dosáhnout?
Jan: Řekl bych, že už mám splněno. Mám skvělou ženu, tři děti. Takové to zasaď strom, postav dům… v této oblasti mám hotovo, takže jsem spokojený.
René: Mám to podobně, chtěl bych založit rodinu, postavit dům…, ale to mě teprve čeká a snad taky jednou budu moci říct, že mám splněno. Když jde ale o cíle v rallye, tam v podstatě nemáte splněno nikdy. Vyhrál jsem sice mistrovství dvoukolek a letos o to budu usilovat znovu, ale v motorsportu je třeba se pořád posunovat. Na vyšší kategorii R5 asi v dohledné době finančně nedosáhnu. Pokusím se tedy uspět v nějaké mezinárodní soutěži s dvoukolkou. Letos pojedu sezónu v rámci Peugeot Rally Cupu s novým speciálem. Je to skvělé závodní náčiní, s turbo motorem a skvělou dynamikou. Myslím, že mě čeká skvělá sezóna.
A jak je na tom se soutěživostí tvůj partner? Jak bys sebe a jeho ohodnotila z této stránky na stupnici od 1 do 10?