Recenze: Harry Potter a Relikvie smrti – část 2.

Poslední, osmý film o Harry Potterovi je docela doják. Nejen proto, že v něm pár důležitých postav, s nimiž jsme prožili několik let, zemře. Tyto scény jsou ostatně natočeny pietně, tak, že vlastně okamžik umírání nikdy přímo nevidíme. Ale film má nostalgický nádech i kvůli tomu, že tohle už je opravdu naposledy, kdy vstupujeme do světa čarodějů. Světa, kde se hraje famfrpál, bojuje hůlkami a létá na dracích. Světa, kde žije jeden statečný kluk a jeho kamarádi, kteří se dokážou postavit i jednomu z největších zel, co si v literatuře kdo vymyslel.

Bylo to vzrušujících deset filmových let, kdy herci rostli a zráli s postavami. Osmý film se zdá herecky nejlepší, i díky tomu, že se tu své chvíle slávy dočká Severus Snape v podání charismatického Alana Rickmana. Zároveň jde o díl, kde už je všechno podřízené poslední bitvě o osud Británie, do níž jsou povolány bradavické kamenné sochy i většina postav.

Vtípky, často v podobě Ronových komentářů, a nezbytné romantické momenty, to všechno tu už jen doplňuje osudovou atmosféru rozhodnutí a konce. S ní si režisér David Yates, který u série zůstal od pátého dílu, dává takovou práci, až ji někdy až moc sentimentalizuje (což ovšem zarytým fandům asi nebude vadit). Taky zbytečně tráví čas v ne moc důležitých scénách. I když druhé Relikvie smrti mají na Pottera střídmou stopáž 130 minut, ten čas posléze chybí. Brumbál ve filmech neprozradí svůj osobní příběh, který ho v knize proměnil v komplexnějšího gandalfovského hrdinu. I Snapově významné retrospektivě by slušelo o trochu víc času. Řadu věcí film čtenářům knihy připomene, je ale možné, že bez znalosti předlohy divákům zbude řada otázek a nejasností. Objemná potterovská sága je přece poměrně složitá, když dojde na vysvětlování fungování všech kouzel a čar.

I tak jde ale o rozloučení ve velkém stylu, po němž budete Harryho neradi opouštět. Yates udržel temnou osudovost závěru v mezích přístupnosti diváckého hitu a ačkoliv bitva, která zabírá většinu času, na velkoleposti ve stylu Pána prstenů nešetří, režisér ji netlačí k tragédii, která by diváky citově vyždímala. Harry, Neville a všichni ostatní se stanou přesně takovými hrdiny, jak jim předpověděla J. K. Rowling. Její ságu filmařský tým dovedl k atraktivnímu a důstojnému zakončení v očekávaném a uspokojivém stylu.

Co se mi líbilo:
jak herci dospěli spolu s postavami, v tomto díle především Daniel Radcliffe
momenty Alana Rickmana
adaptace příběhu, volná v některých místech, doslovná v jiných
epičnost bitvy
osudová atmosféra, která ale zůstává v rámci blockbusterové zábavy – i proto, že tragédie se odehrávají mimo záběr
že závěrečný epilog působí příhodněji než v knize, i přes nepřesvědčivý make-up

Co mi vadilo:
že Harryho rodiče jsou příliš staří
že Brumbálova minulost zůstala jen v knize
zbytečné prodlevy u nedůležitých scén
že kromě motivu Johna Williamse tu není moc výrazná hudba
nevyrovnaný český dabing
pozor na 3D, většina filmu se odehrává v noci a brýle ještě víc ztmavují

Harry Potter and the Deathly Hallows: Part II, UK/USA 2011, 130 minut. Režie David Yates, hrají Daniel Radcliffe, Emma Watson, Rupert Grint, Helena Bonham Carter, Bonnie Wright, Maggie Smith, Evanna Lynch, Robbie Coltrane, Alan Rickman, Natalia Tena, Kelly Macdonald, Tom Felton, Ralph Fiennes, Michael Gambon, Gary Oldman, Jason Isaacs, Domhnall Gleeson, John Hurt, Ciarán Hinds, David Thewlis, Clémence Poésy, Helen McCrory, Jim Broadbent, Julie Walters, James Phelps, Oliver Phelps, Katie Leung, Gemma Jones. Premiéra 14. 7. 2011.

Hodnocení: 75 %