Proč muži odmítají svatbu? Známe důvody!

Statistika je neúprosná

Vidíme to ve svém okolí, ale i čísla ze statistik hovoří jasně. Ač s menšími výkyvy v nedávných letech tzv. sňatečnost v populaci dlouhodobě klesá. Z tabulek a výzkumů se dají vyčíst další zajímavá data. Například z nich také vyplývá, že svatby se stále více soustřeďují na jedinou část roku, a tou je léto. Bezkonkurenčně nejoblíbenějším oddacím dnem je sobota. Pokud se přidává ještě jiný den, bývá to způsobeno výjimečným datem, jako například v loňském roce 12. 12. 2012, což byla středa. Když se ke svatbě pár v dnešní době odhodlá, činí tak rozhodně v pozdějším věku. U nás žen byl v roce 2012 průměrný věk při prvním sňatku 29,6 roku, zatímco před 20 lety, tedy v roce 1992, se svobodné ženy průměrně vdávaly ve 22,6 letech.

článek

Proč váháme?

Odpovědět nám mohou sociologové, ale není problém se hlavní příčiny nezájmu o manželský svazek dozvědět i od svých přátel či známých. Zeptali jsme se tří párů, proč i po několikaletém vztahu stále žijí „na psí knížku“. Jaké jsou jejich důvody, které se často opakují i u ostatních?

Petr (31 let), Marie (29 let) – devítiletý vztah

„K svatbě nás za celou dobu nic nenutilo, dlouho jsme studovali, a tak jsme sňatek stále posouvali, a ani v současné době ho neplánujeme. Manželství dnes podle nás ztrácí ekonomickou roli, kterou sehrávalo dříve. Ženy se nevdávají, aby si zajistily dobrou finanční situaci a moderní muži neočekávají bohaté věno od nevěsty. Jestli se rozhodneme se vzít, pravděpodobně to bude až ve chvíli, kdy budeme plánovat děti.“

Honza (35 let), Hanka (30 let) – desetiletý vztah

„Nechceme se vázat. Ačkoli to zní sobecky a asi to je svým způsobem strach ze závazků a odpovědnosti, je to tak. Klape nám to i bez papíru, takže proč to měnit. Bohužel máme ve svém okolí i dost odstrašujících případů, rozvedených blízkých lidí, pro které byl rozvod tak psychicky i finančně náročný, že nás to odrazuje od sňatku. Tahle špatná zkušenost v nás určitě zanechala stopu.“

články

Aleš (36 let), Zuzana (37 let) – dvanáctiletý vztah, 1 dítě

„My náš vztah občas nazýváme přechozeným, i když spíše v humorném slova smyslu, protože se nám nerozpadá, jak tomu v takových případech bývá. Svatbu jsme dokonce několikrát plánovali, ale většinou z finančních důvodů jsme ji odložili. Potom se nám narodila dcera, zvládli jsme několik životních krizí a v současnosti plánujeme druhé dítě. To vše bez svatby. Jednoduše jsme k ní ztratili motivaci, což nás vede po letech ke společnému názoru, že pokud se pár nevezme v počáteční fázi zamilovanosti, nemusí k tomu dojít už nikdy. Vlastně to neřešíme.“

Co vy na to, milé čtenářky? Co si o tom myslíte, proč se u nás stále méně párů „hrne do chomoutu“? Znáte podobné případy? Napište nám do diskuze pod článek…

Foto zdroj: profimedia.cz