Přichází epidemie samoty! Měla by ses bát?

Hrozba se netýká pouze seniorů

Napadá tě, že je to zase další výmysl psychologů a že na světě jsou vážnější problémy k řešení? Jenže je to trošku jinak. Kdyby se totiž nejednalo o nic vážného, Velká Británie by se nerozhodla ke kroku vytvořit ministerstvo samoty. Ve spoustě studií se také můžeš dočíst tak šokující informace, jako na příklad že samota znamená pro lidský organismus totéž zlo co 15 cigaret denně či obezita. Jak je to ale možné?

Proč nám samota škodí?

Člověk je společenský tvor. Už v době mamutů jsme žili všichni pospolu a sdružovali se výhradně ve skupinách, díky vzájemné pomoci měli lidé větší šanci na přežití. Proto byla samota vnímána jako potencionální nebezpečí. Je to hluboce zakořeněná vlastnost, která nám zůstala dodnes. Když má tělo pocit, že je v nebezpečí, tak se přepne do stavu pohotovosti, což znamená značnou zátěž pro imunitu a srdce. U dlouhodobě osamělých lidí nastane častým zapínáním amygdaly (část mozku řídící strach) to, že se začne spouštět stav pohotovosti při každé banalitě. No a tramtadadá, tvoje tělo si právě vytvořilo neustálou zátěž. A na to dřív či později doplatí.

Ze samoty alergikem?

V posledních letech jako by se roztrhl pytel s autoimunitními onemocněními. A ještě aby ne, když samota má na svědomí především srdce a imunitu. Nic ti spojení autoimunitní onemocnění neříká? Tak co například Crohnova choroba, cukrovka, roztroušená skleróza, alergie či lupenka. Už jsme doma? Jedná se totiž o nemoci způsobené špatným fungováním naší vlastní imunity. Už věříš, že na tvrzení „samota je nebezpečná“, přece jenom něco bude?

Špatné je, že se o tom moc nemluví. Jednak je ve společnosti tabu přiznávat jakékoliv psychické problémy. Mnohem radši přiznáme, že máme Crohna než deprese. To je první fakt, který celou tu věc se samotou pouze zhoršuje. Tím druhým je, že u smutných myšlenek zprvu nevidíme jejich negativní dopad, a tak to necháváme zajít až příliš daleko. A když si po čase chmurné myšlenky začnou vybírat svou daň, je velice těžké odhalit jejich původ a odstranit je.

Zdroj: Shutterstock.com

7 miliard lidí a ty se přesto cítíš sama

Žijeme doslova v přelidněném světě. Pokud nebydlíš na samotě u lesa, je téměř nemožné se vyhnout lidskému kontaktu. A přesto jsi sama. Nebo se tak jenom cítíš? Kdo za to může? Vědci se shodují, že příčin je několik, ale mezi nejzávažnější patří jak jinak než milované a zároveň tolik nenáviděné sociální sítě. Spousta z nás totiž není osamocena doopravdy. Pouze se tak cítí. Na internetu neustále můžeš vidět skupinky rozesmátých lidí a možná si říkáš, proč taky nemůžeš patřit do nějaké super vysmáté party, kde si všichni tolik rozumí. Nebo proč máš pouze jednu nejlepší kamarádku, když ta holka z Insagramu jich má minimálně deset.

Je to klišé, ale nevěř všemu, co vidíš. Zvlášť na internetu. Kdybys ty zveřejňovala na internetu fotku z firemní párty, tak bys tam napsala „skvělá partička lidí“ nebo „hodní lidi, ale moc si s nimi nerozumím, o něčem mluvit dokážu snad jedině s Marunou“? Na sociálních sítích prostě nejsme moc upřímní.

A navíc ti mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že pokud jsem spokojená a šťastná, tak nemám potřebu to dávat na obdiv skrz sociální sítě. Jednoduše o tom nemusím nikoho přesvědčovat, včetně sebe samé.

Strach ze sebe

Sociální sítě jsou ale zodpovědné ještě za další problém navazující na samotu. Položila sis někdy tu nejzákladnější otázku, proč se vůbec samoty tolik obáváš? Dnes už přece nepotřebuješ pomoc s lovem mamutů. A i tak v tobě pocit samoty vyvolává takový strach. No ale proč? Být sama totiž znamená být sama se sebou a to málokdo v této době umí.

Někteří psychologové se shodují na tom, že i když sedíš sama doma, ale u toho sjíždíš Facebook, tvůj mozek se soustředí na sociální síť, nikoliv na své pocity. Tvoje mysl je tedy neustále zaměstnávaná a tak nemá nikdy šanci dostat se ke svým niterným pocitům a myšlenkám. Dříve lidé běžně sedávali v parku na lavičce, koukali pouze před sebe a přemýšleli. Proč my to už dnes nedokážeme? Dokážeme, ale spíš nechceme. Protože to bolí. Být sama dává průchod i negativním myšlenkám, a tak je pro nás snadnější je potlačit pomocí různých rozptylovačů, než jim čelit. Jenže svých myšlenek se nikdy nezbavíš a potlačovat je nic neřeší. Akorát se tím postupně odlučuješ sama od sebe.

Jak se tedy samoty zbavit?

Je ti asi celkem jasný, že musíš vyrazit mezi lidi. Ale kde a při čem se nejlépe navazují kontakty?

– zapoj se do nějaké dobročinné akce, vzájemná pomoc stmeluje

– pořiď si psa, ostatní pejskaři bývají milí a rádi si povídají

– pokud je to možné, tak zapracuj na vztazích v rodině, i mamka může být fajn kmoška

– klidně řeš problém s odborníkem, možná sama nejsi, jen se tak cítíš a správný psycholog ti pomůže s tím, aby sis to uvědomila

Co ty a samota? Bojuješ s ní nebo ji bez problémů přijímáš? Napiš nám do diskuze, těšíme se na příspěvky.

foto-zdroj: shutterstock.com