Pravou nebo umělou kožešinu?

Jenže nákup kožešiny v sobě skrývá hned několik otazníků. Zaprvé – jde o kvalitu, za druhé o cenu a za třetí jde taky o etiku. Přece jen – už třetí měsíc si vybírám kabát, takže mi tyhle otázky nejsou úplně cizí – tedy ne, že by se odpovědi nenabízely všude kolem, vzhledem k tomu, že jsou ale vždy plné argumentů jen jedné strany – ať už jde o marketingovou komunikaci luxusních značek nebo hlas ochránců životního prostředí, jsou vždy velmi zaujaté a ve skutečnosti tak nepřinášejí žádné řešení natožpak zlatou střední cestu. Proto jsem se rozhodla zvážit všechny relevantní názory na jednom místě a doufám, že tohle porovnání bude užitečné i vám.

Kvalita je vidět – a vydrží.
V kvalitě vítězí na plné čáře pravá přírodní kožešina, která je přes veškerý technologický pokrok v jejím napodobování stále jasně rozpoznatelná na první pohled… jedině pravá kožešina je symbolem luxusu a v dnešní době nekvalitní rychloobrátkové fast fashion je snad jedinou součástí šatníku, kterou po vás možná ještě někdo podědí na rozdíl od umělých kožešin, které při častějším používání vydrží hezké tak rok, možná dva. Pak si v nich troufnete leda tak na víkend na chalupu.
Na druhou stranu, jak jsem nedávno zjistila na odborném semináři online nákupního klubu Fashion Days, syntetické akrylové kožešiny se snadněji udržují – stačí je normálně vyprat, vyčištěnou kožešinu rozčesat, usušit a vykartáčovat. Oproti tomu, přírodním kožešinám je třeba věnovat zvláštní pozornost a před zimním, popř. letním, obdobím je nutné je ošetřit. Vyplatí se důkladně je vyklepat a jemně vykartáčovat, případně svěřit odborníkovi. Přes léto je třeba je uložit do ochranných obalů a použít specializované prostředky, které jim zabezpečí ochranu před moly.
Z hlediska kvality vyhrává pravá kožešina, z hlediska údržby ta umělá.

[[related]]

Čím levnější, tím lepší. Čím dražší, tím lepší.
To je rozdíl mezi normální logikou a logikou lidí nakupujících v luxusním segmentu. Pokud jde o pravou kožešinu na límci kabátu, který by měl svou kvalitou odpovídat tomu, že se může honosit pravou jemnou nadýchanou kožešinou, v obvyklých cenách se pohybujeme kolem čtyř, pěti tisíc a výše. Pokud jde o celý kožich, přestože krátký a třeba neznačkový, je cena alespoň šestinásobná. Oproti tomu bundu s umělým kožíškem na kapuci koupíte už za pár set korun, akrylové kožešinové pončo přibližně od patnácti set. Za luxus se platí, přesto, i když jde o pravost a napodobeninu, vyplatí se platit šestkrát tolik?

Za luxus se platí, nejen penězi.
V posledních dnech si nešlo nevšimnout kampaně za zrušení kožešinových farem na území České republiky. Opět jsme si uvědomili, že kožešinová zvířata se nemají o nic lépe než jakákoliv jiná, která v masovém množství slouží ke spotřebě. Na druhou stranu, čínské továrny s šestnáctihodinovou pracovní dobou, zaměstnávající čínské děti, které vdechují škodlivé výpary z barviv a chrlící umělé kožešiny jen proto, abychom je za rok mohli vyhodit, nejsou ani etické, ani nepřispívají životnímu prostředí… z čehož ovšem vyplývá, že nejlepším řešením by bylo nekoupit si nic. Což o to, alespoň bych ušetřila – anebo – si vybírat zboží od značek, které garantují jeho původ… anebo – vlastně těžko říct. Co si o kožešinách vlastně myslíte vy?

Foto zdroj: profimedia.cz