Potřebujete zlepšit paměť? Jděte na to logicky!

Učit se! Učit se! Učit se! – Ale jak?

Jak dobře vám funguje paměť, úzce souvisí s tím, jak se umíte učit. Zdá se vám to zvláštní? Většinou své nezdary v učení lidé svádějí právě na špatnou paměť. Pravda je ale taková, že paměť je proces, který se skládá ze tří částí: vštěpování, uchovávání a vybavování informací. Ono vštěpování informací je vlastně učení, takže pokud děláte něco špatně už na začátku, ovlivní to celou vaši paměť.

Mechanicky to jde v mládí

Jestli vám celý život k zapamatování informací stačilo biflování, pak se s postupujícím věkem můžete připravit na to, že bez poznámek, lístečků a upozornění v telefonu se neobejdete. Kdo se učí biflováním, využívá mechanickou paměť, která se ale s věkem zhoršuje.

Mechanicky se do paměti uloží informace, kterou si stále opakujeme. A je jedno, jestli je to slovo, číslo nebo nějaký postup. Nemůžete si najednou vzpomenout na PIN nebo heslo k počítači, i když ho používáte denně? Buď jste se ho nabiflovala, nebo jste ho tak často zadávala do klávesnice, až jste si ho zapamatovala. Zkuste položit prsty na klávesnici a bez přemýšlení ho vyťukat. Budete se divit, ale vaše prsty si možná vzpomenou.

Jak na to? Logicky!

Často se logická paměť využívá při učení cizích jazyků, protože právě tam je potřeba zapamatovat si obrovské množství slovíček, frází a gramatických jevů. Děti ve škole se to prostě našprtají, ale co dospělí? Právě to bývá kámen úrazu a také nejčastější výmluva, proč se nemůžeme začít učit anglicky, dodělat si maturitu nebo si po večerech vystudovat vysokou. Přitom právě večerní učení může být nejefektivnější.

Informace nemůže být osamělá

Jak na to? Logická paměť ukládá jednotlivé informace a zkušenosti v logických celcích, a tak je mnohem snadnější si tyto informace vybavit. Například při výuce jazyků si slovíčko nebo gramatický jev zapamatujete v rámci konkrétní věty, tématu nebo slovního spojení. Takto uloženou informaci si navíc pamatujete mnohem déle, než kdybyste se ji nabiflovala.

článek

Čím starší, tím lepší paměť

S věkem přibývá nejen vrásek, ale i zkušeností , a proto se na ně nová informace může mnohem lépe logicky navázat. To je také důvod, proč se na rozdíl od mechanické paměti ta logická stále zlepšuje. Při jakémkoliv učení se tedy snažte vstřebávat informace v širším kontextu. V angličtině preferujte rozhovory a ucelené články, při studiu psychologie se snažte učivo logicky pochopit a informace odvodit.

Nepodceňujte spánek

Pro efektivnější učení je potřeba si vždy alespoň na chvíli odpočinout, relaxovat a uvolnit se, aby mohl mozek nové informace v klidu zpracovat a na nic nezapomněl. Nejideálnější je samozřejmě spánek, ale kdo má čas si přes den zdřímnout? Proto je právě večerní učení výhodné. Pak totiž přirozeně následuje dlouhý spánek a klid pro práci vašeho mozku.

Malé shrnutí – malé zapomínání

Jakmile odložíte učebnici, měla byste si rychle shrnout a zopakovat nové učivo. Během prvních 20 minut totiž zapomenete až 40 % toho, co jste se naučila. Za jeden den si pak budete pamatovat asi jen 35 % nově naučených informací. Pokud si ale během prvních dvou dní učivo několikrát připomenete, ve vaší paměti toho zůstane nesrovnatelně více.

Zkuste si to!

Zvláště ženy si nejlépe pamatují to, co si samy vyzkouší. Ano, i toto je díky logické paměti, protože i zkušenosti našich jednotlivých smyslů dávají informaci logický kontext. Většina lidí si totiž pamatuje jen 10% toho, co čte, 20% toho, co slyší, 30% toho, co vidí, polovinu toho, co slyší a vidí zároveň, 70% toho, co řekne a celých 90% toho, co si vyzkouší.

Z toho vyplývá, že efektivnější než učebnice jsou multimediální kurzy, kdy na obrazovce něco vidíte a zároveň to z reproduktoru slyšíte. Když si při učení budete látku říkat nahlas a navíc budete mít možnost si ji i vyzkoušet, usnadníte vašemu mozku práci. A když si pak dáte ještě šlofíka, máte vyhráno!

A co vy? Máte dobrou paměť? Šprtáte se informace, nebo se učíte bez biflování?

Foto zdroj: profimedia.cz