Pomoc, už mi není dvacet! Víme, kdy čekat krizi středního věku

Krize středního věku nemá přesně určený čas ani místo, kdy tě přepadne. U každého přichází jindy. Jsou případy, kdy zejména ženy propadaly depresím ještě před třicítkou, protože na sobě pozorovaly první známky stárnutí a některé ženy si krizi věku nepřipustily ani v šedesáti. Většinou však přichází taková ta první krize s příchodem čtyřicítky. A přitom podle psychologů bychom měly být v nejšťastnějším období svého života, protože už to máme v hlavě srovnané, založily jsme rodiny, máme stálou práci, nemusíme se bát, že nebudeme mít z čeho platit účty a většina z nás má postavený domek nebo koupený hezký byteček. Jenže spokojené nejsme. Proč?

Nejspokojenější jsme ve dvaceti

Na důvod přišli britští ekonomové David Blanchflower a Andrew Oswald, kteří zjistili, že nejlépe se cítíme ve dvaceti a nejhůře se cítíme ve 46 letech. Dobrá zpráva ale je, že potom se křivka začíná zvedat a po šedesátce se prý cítíme stejně dobře jako ve dvaceti. Pokud tedy přežijeme krizi středního věku.

Proč vůbec krize?

Ve dvaceti máme sny, ve třiceti se snažíme o jejich naplnění, ale když přijde čtyřicítka a s ní každodenní koloběh v podobě vyzvedávání dětiček ze škol a pracovních povinností, dojde nám, že se prostě ty sny nikdy nenaplní. Navíc vidíme, jak náš život bude vypadat.

Pamatuješ, když ti bylo dvacet a neměla jsi šajn o tom, co bude za deset let, a říkala sis, že možná budeš někde studovat v zahraničí nebo si otevřeš kavárnu? Jenže nic z toho se nestalo, nechala ses zaměstnat v nedaleké firmě, porodila jsi dvě děti a teď se bojíš, že v té firmě zůstaneš až do smrti. Tak z toho by měl depresi každý, ale nemusí to tak být. Můžeš krizi předejít a svůj život změnit a je úplně jedno, jestli je ti dvacet, třicet nebo čtyřicet.

Jak na to?

V první řadě se nesmíš vzdávat svých snů. Nikdy! Práci můžeš změnit kdykoli. V každém věku. A co se týče vysněné kariéry, tak na to taky není nikdy pozdě. Je spousta lidí, co napsala bestseller v pozdním věku, nebo co na stará kolena začala podnikat. Takže přestaň řešit, kolik svíček zapálíš letos na narozeninovém dortu a pusť se do objevování nového a nepoznaného.

Nové koníčky

A nemusí jít jen o práci. Objevuj, co se objevit dá. Jasně, asi si říkáš, že už ti není dvacet, cestovat s dětmi už není tak jednoduché, pařit do rána taky nemůžeš a tak se tvé koníčky smrskly na páteční jógu. Ale ty přeci můžeš mnohem víc. Co takhle zkusit břišní tanec. A nemusíš zůstat jen u jedné lekce týdně. Klidně si doma vydupej, že chceš jet na celotýdenní soustředění. Uvidíš, že to těch pár dní bez tebe vydrží. Pátrej po tom, co by ti dělalo radost. Malování, focení, psaní blogu, přihlas se do kurzu scénáristiky nebo keramiky, udělej si trenérský kurz nebo pedagogické minimum a pusť se do práce s dětmi. Fantazii se meze nekladou.

Zdroj: Shutterstock.com

S batohem na cestách 

Cestování je další super způsob, jak zapomenout na všechny splíny a skvěle se bavit. Jako studentka jsi projezdila kus světa a teď tě mrzí, že sedíš doma na zadku? Neseď a vůbec nevadí, že máš malé děti. I s nimi můžeš přeci vyrážet na cesty. A nemusí to být jen do drahého hotelu nebo penzionu, klidně sbalte batoh a vyrazte na vandr. Děti si užijí spoustu legrace a ty omládneš o několik let. Navíc to prospěje i tvému vztahu a to je dvakrát plus, no ne?

Chce utéct za mladší? Přestaň uklízet! 

Zejména muži mají krizi středního věku spojenou s výměnou partnerky, přesněji výměnou manželky, co mu doma deset let vaří a uklízí a vychovává děti, za mladou krasavici, co u plotny ještě nestála. Je to normální a těžko se tomu muži ubrání. Bojí se stárnutí a myslí si, že po boku dvacítky to oddálí. Ale i tomu můžeš zabránit. Prostě tolik nevař a neuklízej. Místo toho vyraz do kosmetického salonu nebo někam za sportem. Ještě nikdy jsme neslyšeli, že by nějaký padesátník utekl za mladší proto, že umí líp uklízet. A pokud stejně uteče, dobře mu tak. Ty si najdeš jiného. A lepšího. A možná i mladšího.

Co na to naše čtenářky?

„Já žádnou krizi nemám. A to mi je už padesát let. Prožila jsem krásný život a myslím, že mě ještě nějaká krásná léta čekají. Moje dcera je teď těhotná, tak se těším na první vnouče. A v práci si mě váží a respektují. S manželem jsme svoji už dvacet pět let a za mladší mi utíkat nechce. Prostě nádherný život a věkem se nic nezhoršuje,“ pochvaluje si Andrea (50 let).

„Já měla sny o tom, že budu zpěvačkou. Fakt jsem to moc chtěla a dokonce jsem zpívala v jedné kapele, jenže kvůli povinnostem jsme flákali zkoušky a nakonec si zahráli tak maximálně jednou do roka na nějaké bezvýznamné akci. Táhne mi na čtyřicet a vím, že sen si už nesplním. Promarnila jsem ho. Nemám ani děti, ani manžela a nechce se mi ani pořádně žít,“ zoufá si Jana (38 let).

„Tak u nás doma jsme krizi středního věku řešili se vším všudy. Můj manžel se zbláznil do mladší. Ale neodešel od nás, jen nedokázal skrýt svou zamilovanost. Naštěstí ho to po půl roce přešlo. A já mu odpustila. A jedeme dál, co se taky dá dělat,“ svěřila se nám Tereza (37 let).

A co ty? Děsíš se přibývajícího věku a krize středních let? Nebo si dokážeš život užívat plnými doušky v jakémkoliv věku? Napiš nám do diskuze a pobav se u videa z Přátel, které řeší stejné téma:

Foto: shutterstock.com,