Podezíráte ho z nevěry? Vyvarujte se těchto chyb!

1. Páčení přiznání
První reakcí bývá přímý úder na partnera: „Přiznej se, že máš něco s tou blondýnou od vás z práce!“ Co čekáte, že odpoví? „Ano, miláčku, souložíme spolu už tři měsíce, omlouvám se.“ Jako by přiznání mohlo být v tomto případě polehčující okolností. Samozřejmě bude zatloukat, a když svůj tlak znásobíte, ještě z vás udělá hysterickou žárlivku. Navíc stále existuje varianta, že je nevinen, a rodinné drama uplétáte zbytečně.
Čtěte: Proč jsme nevěrní

2. Hledání opory v úsudku druhých
Ačkoli jste ho sama nepřistihla, v podezření vás utvrzuje názor okolí. Jedna paní povídala, že šel po ulici s takovou štíhlinou. Kamarádka si také myslí, že vám určitě zahýbá, je to pěkný kluk a holky se na něho vždycky lepily jak vosy na zrmzlinu. I vaše maminka nakonec usoudí: „Houby služební cesta, ženskou má.“ Raději se svými blízkými svoje podezření moc nerozpitvávejte – beztak budete mít tendenci věřit skeptickým projevům víc než upřímným slovům útěchy: „Ale prosím tě, vždyť tě má rád!“

3. Akce FBI
Pokud máte neodbytné podezření, určité vyšetřování je možná na místě. Ale špehování, prozkoumávání telefonu, logování se do jeho Facebooku, nebo dokonce psaní zpráv domnělé milence jeho jménem, to je přeci jenom trochu nedůstojné. „Přítelkyně za každou cenu hledala důkaz, že jí zahýbám s kolegyní z práce. Zatímco jsem se sprchoval, poslala jí z mého telefonu milostnou esemesku. Druhý den na mě naběhl kolegyňky manžel a vyhrožoval, že mě nechá zavřít za stalkering. Špatně se to vysvětlovalo,“ vypráví svou zkušenost Petr, 33.

4. Represivní opatření
Některé ženy (i muži) si naivně myslejí, že partnerově kontaktu s milenkou předejdou řadou důmyslných represivních opatření. Patří mezi ně především omezený přístup k domácímu počítači, zákaz vycházek a výletů bez doprovodu legální partnerky, povinnost zamířit po skončení pracovní doby přímo domů a samozřejmě žádné pivo s kamarády. Marná snaha. Pokud se zamiloval do jiné, cestu k ní si vždycky najde. Takový přístup jenom urychlí jeho odchod a vybuduje averzi vůči vám samé.

5. Útok na domnělou milenku
„Co mi lezeš za manželem? Uvědom si laskavě, že má dvě děti. K našemu baráku se nepřiblížíš ani na kilometr, jasný?“ Takhle se můžete s manželovou milenkou vypořádat ve chvíli, kdy máte v rukou usvědčující materiál – fotografii, esemesku, e-mail, diář zapomenutý pod vaší postelí. Jestli ale vaše podezření nemá pevnou oporu, budete všem jenom pro smích… a stydět se za vás bude i partner. Podobná scéna ho dokonce může navést k nápadu, aby si nějakou milenku skutečně našel. Stejně mu nevěříte – tak v čem bude rozdíl?
Konec konců, pokud milenku má, není to ona, s kým byste to měla řešit. Ona vám nic neslibovala.