Muži zírají na ženy průměrně 43 minut

Nechápu proč a koho napadlo udělat takový průzkum. Buď šlo o nějakého zoufalce, který potřeboval své ženě dokázat, že je v normě, nebo to iniciovala právě zoufalá žena, která se chtěla uklidnit zjištěním, že „…všichni muži prase jsou“.

Každopádně šlo o zoufalce, který řeší nesmrtelnost chrousta.
Myslím, že chlap se kouká na ženy stejně jako na auta nebo třeba na oblaka. Ať je to tak nebo tak, vše se to pohybuje, míjí nás to, zazáří to, a zas zmizí. Ale na ten okamžik, kdy se to zablyští, to prostě naši pozornost přitáhnout musí. Je to totiž ta samá pozornost, která nám dovoluje řídit auto v nepřehledném centru města, nebo chytit letící míč o něco lépe než vám. Koukáme kolem sebe a lovíme. A tak je to od pravěku. Lovili jsme a museli tedy vnímat, co se kde šustlo, ať už to byl mamut, nebo pražena v praminisukni. Mozek od té doby narůstal a narůstal, ale původní vrstvy stále zůstávají nám i vám. Nezmizely! Jen obrostly šedou kůrou a ta se zvrásněla. Stále ale vnímáme více očima a vy zas ušima. Stále jsme lovci a vy sběračky. A proto koukáme na ženský. Nemůžete nám to zazlívat, jako nemůžeme my zazlívat vám, že nakupujete a mluvíte. Každý jsme jiný, ale pramozek funguje i v nás i ve vás a nemyslím, že by to bylo zas tak špatný.
Jen se nesmíte bát, že každý náš pohled znamená něco víc než právě jen pohled. My chlapi koukáme ne na „deset různých žen 43 minut“, jak tvrdí britští vědci, řekl bych, že 43 minut ze dne na ženský nekoukáme…