Martin Dejdar: Tady nejsme v Hollywoodu.

Kdy jste se rozhodl, že se budete věnovat herectví na plný úvazek?
No já nevím, asi už v době, kdy jsem se chtěl stát hercem. A to bylo už na základní škole, takže v minulém století (smích).

Litujete nějakého kroku, který jste za svou kariéru udělal?
Litovat se nemá smysl. A navíc člověk zodpovídá jen sám za sebe, ne za nikoho jiného. Každý v životě udělá věci, které by chtěl později změnit. Ale to prostě nejde. Musíte jít dál. Říci si, že i špatné věci a špatná rozhodnutí k životu patří. Kdybychom se pořád rozhodovali dobře, jak bychom poznali, co je špatně?

Jste typ herce, který se připravuje na roli nějakým speciálním způsobem?
Já nevím, jak se kdo připravuje. A taky netuším, co všechno spadá do kategorie „připravovat se speciálním způsobem“. Co to vlastně je, speciální způsob? Myslíte, jako jestli třeba před rolí alkoholika trávím v protialkoholní léčebně měsíce studiem chováním chovanců? Nejsme v Hollywoodu. A ani tam tomu moc nevěřím. Já se snažím připravovat tak, aby moje role byla jiná, než ta předchozí. A aby se diváci dívali na novou postavu a ne na starého Dejdara.

Čím, popřípadě kým se inspirujete?
Spíše než inspiraci hledám cestu k výsledku.

Nedávno jste měl premiéru hry Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu ve Studiu Ypsilon, kde hrajete hlavní roli. Na co byste naše čtenářky „navnadil“, aby se přišly podívat?
To je omyl. Hlavní roli hrají Jirka Lábus, Jana Synková a Olda Navrátil. Já jsem figura vedlejší. Ale to rozhodně není důvod, proč by se čtenářky na Škaredou středu neměly jít podívat. Myslím si, že to je povedené představení. Je to hodně o nás, o Češích, o nedávné minulosti, o komunismu, o nové době, o charakterech a co s nimi dělá doba…

Herci často dostávají otázky, jak je možné, že si pamatují tolik textu a jsou za to oprávněně obdivováni. Jakým způsobem se učíte vy?
Já se učím specificky, a to během zkoušení. Hodně dlouho zkouším s textem v ruce, protože vždycky hodně dlouho trvá, než se text ustálí do konečného stavu. Ani na premiéře to kolikrát není stoprocentní. Proto se nikdy neučím text předem, protože si myslím, že to není dobře. A mám takovou zkušenost u kolegů, kteří to tak dělají. Co se naučí ještě před zkoušením, to už většinou nejsou schopni změnit.

Čeká vás v nejbližší době nějaká filmová role?
Ano, budu hrát Hostinského Pukavce v pohádce Zdeňka Zelenky – Křesadlo.

Když se řekne Ozzák, co se vám vybaví?
Pivo Ozzobír.

Křest kalendáře HC OLYMP

Jste zakladatelem sportovního týmu HC OLYMP, který dělá charitativní show. Jak tento projekt vznikl?
Vznikl po natáčení televizního seriálu Poslední sezóna. Byli jsme tak zamilovaní do hokeje, že se nám s posledním natáčecím dnem nechtělo skončit i s hraním. A tak jsem se domluvil s klukama, kteří chtěli pokračovat, půjčili jsme si seriálový název HC Olymp, který už je nyní HC Olymp Praha, a hrajeme už sedmou sezónu.

Kam putuje výtěžek?
Vybíráme vždy na konkrétní pomoc. V poslední době spolupracujeme s Rádiem Impuls a jejich akcí Dobrý skutek. Je to báječné, předávat výtěžek exhibic konkrétním lidem a dívat se jim do tváře.

Co pro vás znamená slovo žena?
Více jak polovinu mě samého…

Foto zdroj: profimedia.cz