Zajděte na film: Warholka

Producenti dalšího životopisu v našich kinech by měli být rádi, že v roli tragické múzy Andy Warhola nechali Siennu Miller. Než se začala halasně rozcházet s Judem Lawem, nezdála se jim pro film dost slavná. V kůži Edie Sedgwick ale Sienna ukazuje, že je víc než hvězdičkou známou pro své milence a módní kreace. A protože film o undergroundové scéně 60. let
poněkud trpí nedostatkem autenticity, je její zapálený výkon pro výsledný dojem dost podstatný.

Podobně představení Guye Pearce, s nezbytnou parukou a bílým make-upem značícím Andy Warhola, patří ke kvalitám, kterých tenhle snaživý snímek nemůže nabídnout moc. Film se sice chce nořit do nekonvenční atmosféry Warholovy Továrny, kde se rodila postmoderna, ale pořád zůstává jenom předstíranou hrou na 60. léta a fatalismus. Ani aktivní kamera, kostýmy a líčení podle dobové módy, kterou Edie sama ovlivňovala, nevyvolají víc než náznak emoce.

Režisér George Hickenlooper má sice dost zkušeností z dokumentu, jeho nakonec vcelku konvenčně střižená a filmařsky nevýrazná biografie ale dokumentárně nepůsobí. A nejenom proto, že o životě „ubohé bohaté holčičky“, která nedošla štěstí, celkem spekuluje, čímž si vysloužil kontroverze a hrozby žalobami ještě před uvedením. Hrozba žalobou stojí za tím, proč se postava Haydena Christensena ve filmu nemůže jmenovat Bob Dylan, i když tak velmi vypadá. Což je hezká ukázka, jak lehce lze obejít něčí rozkaz, ovšem tak stručně zařazený hybatel děje, navíc v charismaticky nedostatečném podání Christensena, filmu neprospívá. I když dovede Siennu Miller k tomu, aby se před kamerou svlékla.

Hickenlooper se měl poradit u kolegy Finchera, který v Zodiacovi zvládl atmosféru konce 60. let s větší lehkostí i přesností. Warholka ale nemá ani dobovou obrazovou patinu, ani ten správný výběr doprovodných songů. Po životě nešťastné Edie vedle Warhola, zobrazeného jako sobecky nezúčastněného pozorovatele lidských exemplářů, film jenom klouže. Což není zase tak nezáživné, vzhledem k tématu, ačkoliv pařící newyorská smetánka ve filmu netráví čas příliš pestře. Ale Edie byla přece jenom zajímavější kousek než jiná současná blonďatá dědička, i když se stačila předávkovat už v 28. Bohužel i přes upřímnou snahu Sienny Miller, její aura, která na čas tak uchvátila nejen Warhola, se do filmu úplně nepřenesla.

Warholova skupina sice vytvořila spoustu sebejistě povrchních děl, po tolika letech by ale ohlédnutí za Továrnou a jednou z jejích obětí mohlo nabízet víc než něco podobného. Zvlášť když záhadná osoba Warhola vyvolává tolik otázek ohledně hranic umění, roli umělce a kultuře efektu.

Factory Girl, USA 2006, 90 minut. Režie George Hickenlooper, hrají Sienna Miller, Guy Pearce, Hayden Christensen, Mena Suvari, Jimmy Fallon, Meredith Ostrom, Beth Grant. Premiéra 12. 7. 2007.

foto: Bioscop