TV tip: Nalaďte se na retro vlnu

A tou není nic jiného, než tolik oblíbená televize. Televize, která do našich životů vstoupila v roce 1953 a prvním pořadem, který donutil lidi vyrazit do prodejen s elektronikou a objednat si starou dobrou Teslu nebyl kupodivu ani žádný socialistický film, ale pro pány jistě zcela nepřekvapivě, sportovní zápas. Zapomeňte však na každodenní akci, humorem, zprávami a sexem narvaný program. Zpočátku se vysílalo pouhé tři dny v týdnu, teprve mnohem později bylo vysílání každodenní ukončené státní hymnou. Ani obraz nebyl zdaleka tak kvalitní, jako je dnes na všech těch „plazmách“ a „elcédéčkách“, ale alespoň pro mě byl program mnohem lepší. Pravda, nemohli jsme porovnávat a nebyli jsme ani nároční diváci, ale řekněte, že jste se nebavili u Šesti ran do klobouku, Videostopu, Kufru, či u Možná přijde i kouzelník. Když běžela poprvé Sanitka, potkat na ulicích živáčka bylo umění.

A právě letní čas je jako stvořený k tomu pustit si do bytu trochu té retro zábavy a smát se spolu s nerudným Jiřím Sovákem v nesmrtelných Chalupářích, vrátit se do dob studií s partou z Bylo nás šest, připomenout si vtipné kousky Tří chlapů v chalupě. Takže namísto spílání na počasí si připravte nějakou dobrotu a je jedno jestli půjde o hromadu zeleniny, ovoce, brambůrek nebo zmrzliny, pohodlně se usaďte do křesla nebo si rovnou vlezte do postele (koneckonců máte přeci dovolenou a to si zasloužíte se rozmazlovat) a pusťte si domů trochu ze svého dětství. Já to dělám často a ráda a výborně to zabírá na všechny splíny. Kromě Chalupářů mám moc ráda třeba seriál Žena za pultem. Ne snad pro rozvleklý a místy i nudný děj, ale hlavně pro záběry z obchodu, který byl v dobách komunismu spíše utopickou představou, než skutečností. Ráda sleduji všechny ty regály narvané k prasknutí třemi druhy konzerv, paštik a zavařenin, s nostalgií se usmívám nízkým cenám a nadšeně k obrovskému nepochopení mého syna, který si myslí, že jsem vyrostla v dobách dinosaurů, vykřikuji hesla typu: „Jé, tohle lízátko jsem milovala a jé, Vitacit, malinovej byl nejlepší!“

Pokud nevlastníte žádnou nahrávku z tohoto zlatého fondu, pak si jednoduše zavzpomínejte na časy, kdy bylo důležité plnit plán na sto dvacet procent s Plechovou kavalérií. Možná pak budete usedat stejně jako já s úsměvem k televizi a kochat se starostmi na hony vzdáleným těm dnešním stresovým a sledovat jak se po poli prohání deset kombajnů, když dneska všechnu práci zastane jeden jediný. No, uznejte, není to skvělý relax?

Jak jste na tom vy? Dáváte přednost moderním kriminálkám, romantickým filmům a nekonečným mexickým telenovelám, nebo se zamlženým okem vzpomínáte na pana Vajíčka a na všechny ty milé pořady? Také vám připadá, že dřív byl svět takový veselejší?