Recenze: Tři mušketýři
Dumasovi nesmrtelní hrdinové se vrací na plátno. V podivně nesourodém retro futuru s válečnými vzducholoďmi, které připomíná řadu mnohem lepších filmů. Ale s dávkou shovívavosti a únavy si ho můžete užít jako absurdní „provinilé potěšení“.
Upřímně, po tom traileru, který jsme vám představovaly, jsem nečekala, že by noví 3D Tři mušketýři mohli mít vůbec nějaký potenciál. Že nás nečeká jenom verze akční vybíječky typu Resident Evil v kostýmech, kde zpomalená Milla Jovovich bude skákat a předvádět gymnastiku, jak bude její manžel, druhořadý režisér Paul W. S. Anderson pískat (nebo spíš tak, aby si udržela svou image akční krásky).
Ale nakonec noví Tři mušketýři těchhle superakčních scén neobsahují zas tak moc, ačkoliv všechny opravdu působí docela trapně. Zato tam je víc scén, kde mušketýři plánují, horkokrevný D´Artagnan zamilovaně kouká na dvorní dámu a sebevědomě se jí dvoří nebo kdy někdo pronáší hlášky. Prostě kdy se film snaží být komedie nebo romantika.
Bohužel, v rukou Andersona nejspíš asi ani nebyla šance, že by nová verze jednoho z nejfilmovanějších románů vůbec dopadla tak, jak si zaslouží. Takže nám musí k zábavě stačit kousky. Občas pěkný šermířský souboj. Pohlední herci (i přes ty neupravené vlasy), jimž se docela daří oživit častou sterilitu scénáře, který dali dohromady muž, co napsal Predátory, a muž, co napsal milovaný seriál Pýchu a předsudek(!) Luxusem oplývající výprava, zahrnující prostorné paláce, a nádherně okázalé kostýmy. Sice pochybuju, že odpovídají době panování Ludvíka XIII., tedy začátku 17. století, ale historická přesnost tady nikoho přece nezajímá.
Mezi nejlepší scény, minimálně ve 3D, patří přece i ta, v níž vekou roli hraje válečná vzducholoď (a katedrála Notre Dame). Její přítomnost posouvá film do fantasy subžánru tzv. steampunku, tedy dobrodružných příběhů z minulosti, která ovšem vypadá o dost víc magicky a futuristicky, než si pamatujeme z dějepisu (vzpomeňte si na verneovky). Úvodní i všechny další scény, kde mapa Evropy vypadá jako hrací plocha s vojáčky taky omlouvá, jak neskutečně a barvotiskově film vypadá. I když, fakt, že triky působí takhle očividně, asi zamýšlený nebyl. Opravdu, z toho mohla být díky vší své absurditě (a absurdnímu účesu Orlando Blooma), zábavná historická fantasy.
V podání Andersona je to ale spíš nedopečená omeleta rozteklá všemi směry, chvíli k praštěné parodii a chvíli k vznešeným frázím, chvíli k akci pro kluky a na čas k romantice pro holky. Chvíli zajímavě pojatá, ale často vykradená odjinud. Podivně váznoucí v tempu i napětí a zastaralá, i přesto, jak moderně se celý tenhle projekt snaží působit.
Co se mi líbilo:
atraktivní obsazení, které většinou dokáže svým postavám vdechnout život
jak mladý Logan Lerman zní jako Christian Bale (že by něco odkoukal ve westernu 3:10 Vlak do Yumy, kde mu Bale hrál otce?)
luxusně okázalý vizuál
výlety do fantasy a výlety do komedie (kam patří i scény s Jamesem Cordenem v roli Plancheta)
střet vzducholodě s katedrálou Notre Dame
Co mi vadilo:
akční scény ve stylu Resident Evil, které působí trapně
nesourodost celého filmu, možná způsobená i nesourodou dvojicí scénáristů?
jak moc Anderson vykrádá jiné filmy
že Mušketýry vůbec režíroval Anderson
jak každá postava vždycky polopatě vysvětlí, co právě dělá a koho právě potkala
škatulkové obsazení zloduchů – zase Christoph Waltz a Mads Mikkelsen!
že film není nijak zvlášť napínavý
jak si tvůrci věří, že natočí pokračování
The Three Musketeers, Německo/Francie/Británie 2011, 110 minut. Režie Paul W. S. Anderson, hrají Logan Lerman, Matthew Macfadyen, Milla Jovovich, Orlando Bloom, Christoph Waltz, Luke Evans, Ray Stevenson, James Corden, Juno Temple, Mads Mikkelsen, Freddie Fox, Gabriella Wilde. Premiéra 20. 10. 2011.
Hodnocení: 40 %
