Recenze: Ondine

Drsně malebné pobřeží Irska je velmi fotogenické. Na Colina Farrella letí i krásná dlouhonohá rusalka (a k tomu i její představitelka, polská herečka Alicja Bachleda, která má dneska s irským hercem dítě). A písně Sigur Ros se hodí k rybaření. To jsou tři zjištění, která mě na filmu Ondine zaujala nejvíc.

Jinak to je příjemně nenápadná, ale na mě trochu apaticky vyprávěná pohádka nepohádka o dobrých lidech s dobrými úmysly, kteří akorát měli smůlu a potřebují povzbudit, aby věděli, že život se dá vydržet i bez panáka whisky každou hodinu. Jedním z nich je místní outsider a oddaný rozvedený otec Syracuse, který jednoho dne vyloví při rybaření krásnou polonahou dívku. Holka o sobě nic neprozradí, ráda se schovává v baráčku po rybářově matce, skvěle plave, je nádherná, má dlouhé nohy, cizí přízvuk a taky zpívá rybám a ony pak berou. Syracusova dcerka, která má nemocnou ledvinu a plno přemoudřelých řečí, si ji hned zařadí jako selkie, mýtickou položenu-polotulenici, co přináší štěstí. A pak jde o to, jestli Syracuse, který už ničemu nevěří a na zpověď chodí jenom proto, že v městečku není klub anonymních alkoholiků, ještě takové štěstí unese.

Režisér a scénárista Neil Jordan má Oscara, a je tedy skoro stejně slavný jako Colin Farrell. Jeho nejlepší irské filmy, které si oblíbil i Hollywood, vždycky kombinovaly realitu s fantazií, ať už šlo o Malého řezníka, Snídani na Plutu nebo mou oblíbenou Hru na pláč. Ondine je nejsvůdnější, když ještě neřeší, co je mýtus a co drsná skutečnost. Když nevysvětluje, ale jenom si plyne ve své sladkobolně dojímavé náladě. Tu náladu zčásti vyvolávají melodie islandské kapely Sigur Ros, která se podílela na soundtracku, a nádherně ji dokreslují obrázky nasnímané Christopherem Doylem, Australanem, co často pracuje s Wong Kar Waiem, mistrem náladotvorných filmů. V sítích vzpomínek na tuhle smutně optimistickou pohádku se mi právě ty dojmy z písní a krajiny zachytily nejpevněji.

Co mě dostalo:

jak je snímaná krása irského pobřeží

krása rusalky Alicji Bachledy

ochota Colina Farrella i Neila Jordana vracet se domů

táhlé melodie Sigur Ros

Co se mi nelíbilo:

táhlé vyprávění

vysvětlovací konec, co pokazí křehkou náladu

Celkové hodnocení: 60 %

Ondine, Irsko 2009, 111 minut. Režie Neil Jordan, hrají Colin Farrell, Alicja Bachleda, Alison Barry, Stephen Rea, Tony Curran, Dervla Kirwan, Emil Hostina. Premiéra 2. 9. 2010.

Aneta K. je studentkou FAMU a redaktorkou na Prochlapa.cz. Má dokonalý přehled a její postřehy ze světa stříbrného plátna jsou vším, jen ne trapnou kulturní rubrikou!