Recenze: Hugo a jeho velký objev
Čerstvý lídr oscarových nominací víc než rodinné dobrodružství nabízí hezké a nostalgické vyznání lásky filmařským průkopníkům a magii fantazie a iluze. Jen se až příliš opájí svou vlastní krásou.
Martin Scorsese se proslavil díky drsným dramatům o násilí a sebedestrukci. Až ho jeho žena požádala, aby taky jednou natočil něco, na co by se mohla dívat jejich dospívající dcera. A Scorsese si vzpomněl na ilustrovanou knížku od Briana Selznicka o sirotkovi, co žije po první světové válce na pařížském nádraží, v hodinách, o něž se stará po tragické smrti svého otce. Čekáte dobrodružství pro děti? Ne tak docela.
Hlavními hrdiny opravdu jsou dvě děti těsně před pubertou, Hugo, jemuž typově dokonale vybraný Asa Butterfield dodává přesnou dávku roztomilosti a dojemnosti, a jeho nová kamarádka, sečtělá nebojácná Isabella. Ale víc než pro děti věkem Scorsese stvořil film pro děti duší, filmové fanoušky, kterým se zachvěje srdce nad příběhem průkopníků, kteří film viděli jako magii schopnou zachytit naše sny. A proto je dokonce i v českých kinech tato 3D podívaná titulkovaná a ne dabovaná.
Do třetího rozměru se Scorsese pustil poprvé a zamiloval si ho. Jeho film je tak opravdu vizuální slastí, malující až s přílišným požitkářstvím do detailu romantickou krásu dávného nádraží, jehož představování se tu věnuje víc než nějaké opravdové dobrodružné akci. Oním Hugovým velkým navíc objevem není odkrytí, co se stalo jeho otci, jakkoliv se kolem toho buduje chvíli falešně slibně napětí. Ale odhalení, kdo je vlastně ten starý mrzutý prodavač hraček, který je na chlapce tak přísný.
V momentě objevu se roztahaný popisný film o životě postaviček na nádraží zlepší do laskavé lekce z rané filmové historie a dojde na jméno Georges Méliés. Pokud nevíte, kdo to je, Scorsese vám to rád přehledně a názorně vysvětlí. Jeho technicky úchvatný film plný digitálních triků vzdává poctu předchozím inovátorům, mechanickým hračkám a světu iluzí, kde se může stát cokoliv, ačkoliv třeba jen ve snu jedné z postav.
Pozoruhodné, jak Hugo a jeho velký objev ani nevypadá, že ho zadaptoval stejný scénárista jako podvratně zábavného Ranga, i to, že celý film v oparu nostalgie působí spíš, jako kdyby ho natočil pro vánoční publikum Spielberg ve spolupráci s režisérem Amélie z Montmartu Jeunetem. Scorseseho otisk je nejvíc vidět v tom, že vyznává lásku starým filmům, jejich znovuobjevení a uchovávání, tedy něčemu, čemu se sám už léta věnuje.
Jedenáct Hugových nominací na Oscara kromě technické kvality snímku vyjadřuje, jak americká filmová akademie sdílí okouzlení drahými technologiemi i nekomplikovaný sentiment díků minulosti tak zašlé, že si ji představujeme skoro pohádkově.
Hugo, USA 2011, 126 minut. Režie Martin Scorsese, hrají Asa Butterfield, Ben Kingsley, Chloë Grace Moretz, Sacha Baron Cohen, Helen McCrory, Christopher Lee, Emily Mortimer, Frances de la Tour, Richard Griffiths, Jude Law, Ray Winstone. Premiéra 2. 2. 2012.
Hodnocení: 70 %
