Kdo je nejdůležitější český režisér dneška?

38letý rodák ze Zlína je svéráz, který se nebojí říkat své názory a díky tomu jsou jeho filmy o něčem podstatném, většinou o stavu české společnosti, a přitom se neopakují. Kritici ho za to mají rádi. Diváky ovšem většinou odrazuje fakt, že jeho filmy nevypadají na první pohled nijak zvlášť líbivě, a nechávají si je v kině ujít.

Pravidla lži

Sedláčkův debut, do té doby točil dokumenty, jako třeba portrét posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka. Odehrává se v terapeutické komunitě, kde se jedenáct lidí snaží odpoutat od své problematické a často i kriminální minulosti a naučit se nelhat jiným ani samo sobě. Psychologickému dramatu vévodí Jiří Langmajer v hlavní roli narkomana, nominaci na Českého lva získal i Sedláčkův scénář. Pro domácí kritiky český film roku 2006.

Muži v říji

V moravské obci se má konat velkolepá akce – mistrovství světa ve vábení jelenů. Místní očekávají i návštěvu pana premiéra a od něj taky očekávají třeba dotaci na novou silnici. Jakmile sebedůležitý politik v podání Igora Bareše přijede popít slivovici, začne hořká komedie a přehlídka české malosti a polovičatosti, v níž se každý snaží někoho vábit. Nedokonale to připomíná Hoří má panenko, ale dobří herci (mezi nimi i Jaromír Hanzlík a Pavel Zedníček) a ambice o společenský komentář z Mužů v říji dělají film, který stojí za vidění.

Největší z Čechů

Film, na který nebylo moc peněz, o filmařích, co nemají moc peněz a místo důležitého politického dokumentu musí dělat na zakázce o lidech, co drží bizarní rekordy – jako třeba že se umí protáhnout squashovou pálkou. Režisérův oblíbenec Jaroslav Plesl v možná mírně autobiografické roli věčně naštvaného režiséra s diktátorskými sklony vede ne moc schopný štáb, objíždí republiku a pohrdá všemi rekordmany, kteří se tak usilovně chtějí cítit výjimeční. A přitom je sám docela loser. Dost vtipná satira byla nominovaná na sedm Českých lvů, řadu diváků ale odradila její image home videa, způsobená malým rozpočtem.