Anglické královny ve filmu aneb od Alžběty k Alžbětě!

Než se ale ke slovu a trůnu dostala jedna z nejslavnějších královen i žen všech dob Alžběta, musela si počkat, až se tam vystřídají její nevlastní sourozenci. Nejdřív malý nemocný Edward VI., kterého si kdysi zahrál Roman Skamene v adaptaci knížky Marka Twaina Princ a chuďas. A pak Marie, která se rozhodla obrátit zemi zpátky na katolickou víru takovým způsobem, že se jí dneska říká Krvavá. Mezi ně se ještě vmáčkla ubohá Lady Jane Grey, kterou odpravili po pár dnech kralování, ale aspoň si ji zahrála Helena Bonham Carter ve své první roli. Mary se musí spokojit jenom s vedlejším partem v příbězích o Jindřichovi VII. nebo o Alžbětě.

Ve své době o významu panenské královny mohlo vypovídat to, jak porazila „neporazitelnou“ španělskou armádu, jak zklidnila zemi zmítanou náboženskými válkami nebo jak za její vlády vykvetl talent Shakespeara. V naší době o jejím významu nejvíc svědčí fakt, že o ní existuje pár desítek filmů a seriálů a že už si ji zahrály hvězdy jako Sarah Bernhardt i Bette Davis. My si ji nejvíc pamatujeme buď jako sardonickou Judi Dench v Zamilovaném Shakespearovi nebo jako krásnou Cate Blanchett v dvojici filmů Královna Alžběta. Ale protože ten druhý už je spíš přehlídka krásných kostýmů než pořádné drama, osobně preferuju bouřlivější a náladovější Helen Mirren v dvojdílném televizním filmu nazvaném taky Královna Alžběta, kde se zaučil režisér Královy řeči Tom Hooper. Tohle dílo vzniklo skoro ve stejné době jako minisérie Virgin Queen, kde Alžbětu hrála manželka Jamese McAvoye Anne-Marie Duff a jednoho z jejích ctitelů Tom Hardy. Alžběta je prostě populární a velmi šťavnatá role –  už za ni Dench vyhrála Oscara, Blanchett byla dvakrát nominovaná a Mirren získala televizního Oscara, tedy Emmy.

Nástupce z nové dynastie Stuartovců Jakub I. má štěstí, že za jeho vlády ještě psal Shakespeare, žila Pocahontas a katolíci se pokusili vyhodit parlament do povětří v Spiknutí střelného prachu. V televizní dramatizaci této v Británii dodnes připomínané události si Jakuba vychutnal Robert Carlyle jako krutého tyrana.

Jeho syn Karel I. se sice proslavil jako jediný popravený anglický král, žádný velký film, kde by hlavním hrdinou byl on a ne jeho nepřítel Oliver Cromwell, mu ale ani taková smrt nepřinesla. I když si ho zahrál už Rupert Everett, Alec Guinnes nebo Stephen Fry, v krátkém speciálu Černé zmije.

To Karel II. se už dočkal vlastní minisérie, s Rufusem Sewellem v titulní roli a Joe Wrightem zkoušejícím režii než natočí Pýchu a předsudek a Pokání. Král, kterému Anglie vděčí za ženské herečky a psí rasu king charles, a celé jeho období vlády po zmatené občanské válce vůbec, patří zase k těm filmařsky oblíbeným. Takže už dostal tvář tolika odlišných herců, jako jsou Michael York, Sam Neill, opět i Rupert Everett nebo John Malkovich v životopisu Libertin s Johnny Deppem.

Jeho mladší bratr Jakub II. zase nikoho moc nezajímá, přestože ho z trůnu svrhla vlastní dcera a zeť/synovec. Ovšem ani Vilém III. a Marie II. na tom s filmografií nejsou o nic líp. Filmaře nebere ani osud královny Anny, která porodila a pohřbila jedenáct dětí. Objevila se významně jen v minisérii o osudech prvních členů rodiny Churchillů natočené v 60. letech.

Jiřího II. uvidíme za pár měsíců ve čtvrtých Pirátech z Karibiku. Ze čtyř králů jménem Jiří filmaře ale nejvíc poutá ten s pořadovým číslem 3, který vládl nejdéle (60 let!), ztratil americké kolonie a ještě se ke konci zbláznil. Tuto epizodu pokrývá úspěšná a na pár Oscarů nominovaná adaptace divadelní hry Šílenství krále Jiřího, s Nigelem Hawthornem v hlavní roli. Jeho ženu tu mimochodem hraje Helen Mirren a jeho syna, budoucího Jiřího IV., hýřila tak amorálního, že se ve filmu taky nevyskytuje ojediněle, zase Rupert Everett.

Mladšímu synovi šíleného Jiřího. Vilémovi IV., se dostalo cti být ztělesněn takovými herci jako Peter Ustinov nebo Jim Broadbent hlavně díky tomu, že právě po něm dědila žezlo královna Viktorie, takže nesmí chybět v žádném filmu o začátcích její vlády. Slavná Viktorie, nejdéle vládnoucí panovnice v britských dějinách, je filmovou superstar. Natolik, že se počet adaptací jejího života snad i vyrovná Alžbětinu skóre. Jako mladou si ji teď představuji s tváří Emily Blunt a jako starou vdovu s tváří Judi Dench z Paní Brownové, krásného filmu o jejím cudném pozdním vzplanutí ke skotskému svéráznému sluhovi. Ale Viktorií byla třeba i Romy Schneider (proslavená jako Sissi) neb Peter Sellers! O legendárním závodě královen Viktorií v epizodě Monty Pythonova létajícího cirkusu ani nemluvě.

I když láska Viktorie a jejího manžela Alberta patří k největším love story vůbec, jejich nejstarší syn Edward VII rodinou idylku dost kazí svou image obtloustlého nevychovaného čekatele na trůn a vedlejší postavy životopisů jiných slavných. V jednom seriálu si ho zahrál Michael Gambon, který loni ztvárnil i jeho syna Jiřího V. v Králově řeči. Jiří V. se kromě pár příběhů z první světové války zákonitě objevuje i ve filmech o svém nástupci Edwardu VIII. Ten, jak už i z Královy řeči víme, se zapsal do historie tím, že se trůnu vzdal pro ženu, dvakrát rozvedenou Američanku Wallis Simpson. Takový čin nepřekvapivě inspiroval několik filmů, v tom prvním v roce 1972 ho hrál Richard Chamberlain. Naposledy Edward vypadal ale jako Guy Pearce.

O Edwardově mladším bratru Jiřím VI. už sice pojednával televizní film z roku 2002 Bertie a Elizabeth, ale pořádně ho a jeho koktání proslavil až Colin Firth a jeho Oscar. Jiřího dcera Alžběta II. představování nepotřebuje, ale i její role někomu vynesla Oscara. Helen Mirren ve filmu Královna, dramatu mravů o střetu tradic a populismu v týdnu po smrti princezny Diany. Protože to je i jeden z nejlepších snímků, co kdy kdo o jakémkoliv panovníkovi vůbec natočil, poskytne jeho trailer tu nejlepší tečku za naší přehlídkou.