CHOLESTEROL – MODERNÍ NEPŘÍTEL ČÍSLO JEDNA

CHOLESTEROL

V posledních desetiletích se v souvislosti s aterosklerózou a chorobami srdce a cév stále častěji hovoří o cholesterolu, jako o moderním nepříteli číslo jedna. Vztah mezi výší cholesterolu v krvi a rozvojem aterosklerózy byl jednoznačně potvrzen epidemiologickými, klinickými a experimentálními studiemi a je dnes plně akceptován.

Počet aterosklerotických onemocnění se v naší republice nesnižuje, přestože lékaři varují před nadměrným příjmem cholesterolu v potravě a zdůrazňují příznivé účinky zdravé výživy a zdravého životního stylu. Abychom chránili své cévy a sami se aktivně podíleli na snižování rizika, je nutné znát svoji hladinu cholesterolu, vědět proč, kdy a jak můžeme zvýšenou hladinu cholesterolu ovlivnit, a jaký přínos můžeme očekávat.

Co vlastně je cholesterol? Je to tuková látka, obsažená ve všech živých organismech a je pro existenci života nezbytná. Je součástí stavby všech buněk, výchozí látkou pro tvorbu některých hormonů, včetně pohlavních.

Vzniká z něho vitamin D, důležitý pro stavbu kostí. Cholesterol je nezbytný pro tvorbu žlučových kyselin, bez kterých bychom nemohli potravu trávit. To jsou hlavní funkce, ve kterých cholesterol vystupuje jako důležitá stavební látka.

Na druhé straně, je-li přítomen ve zvýšeném množství, stoupá jeho hladina v krvi a stává se nebezpečným. Ukládá se do cévní stěny, a podporuje tvorbu aterosklerotických plátů. Aterosklerotický plát roste tvorbou vazivové tkáně a nahromaděním tukových látek. Místa zúžení cévní stěny sklerotickým plátem jsou náchylná k usazování krevní sraženiny (trombu). To je podkladem pro vznik všech klinických komplikací aterosklerózy včetně ischemické choroby srdeční a srdečního infarktu.

Do těla se dostává cholesterol potravou, a to výhradně živočišného původu (rostliny žádný cholesterol neobsahují). Denní příjem cholesterolu je 200 mg až 2 g podle složení a druhu přijímané potravy.

Cholesterol si však organismus dovede vyrábět sám. Hlavním místem syntézy cholesterolu jsou játra, ale cholesterol může vznikat i ve střevě a ostatních tkáních. V játrech zároveň probíhá jeho odbourávání. Metabolismus cholesterolu a jeho regulace je zabezpečen složitým komplexem biochemických dějů, které na sebe navzájem navazují. Výsledná hladina cholesterolu je potom dána poměrem mezi přívodem a tvorbou cholesterolu na straně jedné a jeho odbouráváním na straně druhé.

V případech, kdy přívod cholesterolu a jeho tvorba převažuje nad odbouráváním, zvyšuje se hladina cholesterolu v krvi. Potom jde o hypercholesterolemii.

Tvorba a odbourávání cholesterolu je do jisté míry předem geneticky naplánováno. Zásadní vliv na hladinu cholesterolu mají však i vnější podmínky, především způsob stravování. Zvýšení hladiny cholesterolu v krvi přímo souvisí s přejídáním, zejména s požíváním velkého množství živočišných tuků a cholesterolu.

Osoby, které se živí stejným způsobem, mohou mít rozdílné hodnoty hladiny cholesterolu v krvi. Je to tím, že jejich metabolismus tuků je odlišný a že různě reagují na způsob stravování. Obecně však platí, že čím vyšší je příjem živočišných tuků a cholesterolu v potravě, tím vyšší je hladina cholesterolu v krvi.

Cholesterol je v krvi přítomen s ostatními tuky, z nichž největší význam mají tryglyceridy (tricylglyceroly). Cholesterol a triglyceridy jsou látky ve vodě nerozpustné. Aby mohly být přenášeny k cílovým orgánům, tvoří rozpustné komplexy se speciálními bílkovinami, tak vznikají lipoproteiny. Ty můžeme dělit podle jejich hustoty:

LDL – lipoproteiny o nízké hustotě – jejich zvýšená hladina je hlavní příčinou hypercholesterolemie.

HDL (tzv. hodný cholesterol ) – lipoproteiny o vysoké hustotě – obsahují menší množství cholesterolu a více bílkovin, mají proto význam ochranný. Účastní se transportu cholesterolu z tkání a cévní stěny do jater, odkud se cholesterol vylučuje žlučí do střeva.

Hladina celkového cholesterolu v krvi je tedy směsí nebezpečného LDL-cholesterolu a ochranného HDL-cholesterolu, který brání usazování cholesterolu na cévní stěně.

Důležitý je poměr obou složek. Nejrozšířenější je poměr celkového cholesterolu a HDL-cholesterolu, který by neměl být vyšší než 5,0.
Riziko aterosklerózy je tím vyšší, čím je vyšší hladina LDL cholesterolu a čím nižší je hladina HDL cholesterolu. Nízká hladina HDL cholesterolu je v současné době považována za nezávislý rizikový faktor pro ischemickou chorobu srdeční.

Nízké hladiny HDL cholesterolu jsou často nacházeny u kuřáků a obézních osob. Naopak vysoké hladiny HDL cholesterolu jsou nacházeny v některých dlouhověkých rodinách, kde se předčasná ateroskleróza nevyskytuje. Vyšší hladiny HDL cholesterolu byly také popsány u osob s vysokou tělesnou aktivitou, rovněž mírná pravidelná konzumace alkoholu může zvýšit HDL cholesterol. Vyšší výskyt ischemjcké choroby srdeční byl pozorován v USA a v Evropě. Mezi evropskými státy nás předběhlo pouze Polsko. V obezitě suverénně blokujeme první příčku v Evropě, na světě jsme třetí.

Nižší výskyt ischemické choroby srdeční se vyskytuje v oblasti Středozemního moře a Japonska. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi souvisejí s výší hladiny cholesterolu, dané způsobem výživy obyvatel. Na základě těchto poznatků se ukázalo, že nejvhodnější z hlediska prevence aterosklerózy se jeví strava běžně konzumovaná v oblasti Středomoří. Je kaloricky chudší, známá dostatkem ovoce, zeleniny a k přípravě pokrmů se používá olivový olej.

RIZIKO ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ

Hladiny tuků žádoucí mírně zvýšené vysoké velmi vysoké
mmol/l
Celkový cholesterol 5,2 5,2-6,5 6,5 7,8
LDL cholesterol 4,0 4,0-5,0 5,0 5,0
HDL cholesterol 1,0 0,9-1,0 0,9
HDL/celkový cholesterol % 25 20-25 20 20

Hodnoty uvedené v tabulce jsou platné pro obecnou populaci. Pro nemocné s manifestací ischemické choroby srdeční nebo ischemickou chorobou dolních končetin je nutné dosáhnout nižších hodnot, zvláště u LDL cholesterolu, kde hladiny, u kterých můžeme očekávat alespoň zastavení aterosklerotického procesu leží pod 3,5 mmol/l ( optimálně menší než 3,0 mmol/l ).

Riziko ischemické choroby srdeční při hodnotách celkového cholesterolu 6,5 mmol/l je dvojnásobné ve srovnání s hladinou cholesterolu 5,2 mmol/l. Při hodnotách 7,8 mmol/l stoupá dokonce na čtyřnásobek.

Snížením cholesterolu o 1%, se sníží výskyt ischemické choroby srdeční v populaci o 2-3%.

Průměrnou hodnotou cholesterolu naší dospělé populace (6,3 mmol/l )se řadíme na jedno z nejhorších míst na světě. Tato situace je dána extrémně nezdravým způsobem naší výživy.

Další osud nemocných po infarktu závisí na uchování co největší části fungujícího srdečního svalu a tedy i na dodávce krve do něj. Bez důsledně prováděné protisklerotické léčby zúžení věnčitých tepen pokračuje.

Až do nedávna se věřilo, že jednou vzniklé atoresklerotické změny jsou přítomny trvale a mohou se pouze zhoršovat. Teprve v posledních letech bylo studiemi dokázáno, že vhodnou dietou a změnou životního stylu se může aterosklerotický proces nejen zastavit, ale je možné dosáhnout i ústupu aterosklerotických změn.

Tyto poznatky nám otevírají nové možnosti. Ukazují na důležitost zásadní změny životního stylu a špatných stravovacích návyků. Spolu s úpravou ostatních rizikových faktorů nás nutí přemýšlet a důsledněji dodržovat všechna doporučená opatření. Za ideální cíl považujeme hodnoty celkového cholesterolu 4,5 – 5,0 mmol/l. I když se u některých poruch nedosáhne úplné normalizace, důležité je každé snížení.

Ve většině případů, lze snížení cholesterolu dosáhnout dodržováním správného stravování a nového životního stylu. Omezený přívod tuků, cholesterolu a zvýšený podíl vlákniny vede ke snížení hmotnosti. Z toho se dá orientačně zhodnotit, zda dotyčný opravdu zdravý životní styl dodržuje. Někdy se projeví odpověď na nový životní styl již za týden, jindy trvá trochu déle.

Zjistíme-li, že dotyčný vše dodržuje a přesto cholesterol neklesá, je na místě zahájení farmakologické léčby. To ovšem neznamená, že přestaneme dodržovat nový způsob života, že nebudeme mít vhodný a dostatečný pohyb a nebudeme si držet ideální hmotnost. Bez toho by léčba farmaky nebyla dostatečně účinná a byla by zbytečným plýtváním drahými léky.

Ve všech vyspělých zemích, které věnují správné skladbě výživy pozornost, se doporučuje sestavovat denní jídelníček tak, aby byly respektovány potřebné výživové dávky jednotlivých živin: bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů, minerálů a vlákniny – tedy energetická a biologická hodnota. Energetický příjem musí odpovídat energetickému výdeji diferencovaně – podle věku, pohlaví a fyzické aktivity každého jednotlivce.

Zpracovala Iva Hédlová ( Jak dál po infarktu ? )
Alternativní terapeutka a dietoložka
www.studioHedis.cz