Velikonoce: Tradiční sváteční pokrmy

Tradiční byla například jehněčí pečeně (popř. z kůzlete), z důvodu nedostupnosti někdy také nahrazovaná králíkem, vedle ní pak byla tradičním velikonočním pokrmem i tzv. hlavička, nádivka, připravovaná z několika druhů masa, slavnostní pokrm ukazující na bohatství a patřičnou oslavu svátku.

Bílá sobota – hlavním chodem bývala nádivka, velikonoční buchta, hlavička, sekanice, velikonoční svítek. Na stole ležel upečený mazanec.

Hod boží velikonoční – stůl byl slavnostně prostřený, s mnoha slavnostními jídly a recepty. Začínalo se s masovým vývarem, nesmělo chybět ani pečené či smažené kůzle, případně skopové v různých úpravách, jinde byl králík nebo drůbež. Jedlo se také hovězí nebo vepřové maso. Na stůl patřil sladký beránek, boží milosti, bábovka, buchty, koláče a dost. A také pálenka. Jídelníček ve městě a na vesnici se lišil i podle místních zvyklostí.

Velikonoční pondělí – den koledníků, vejce se připravovala mnoha způsoby, mnohé dnes známe jen v některých místech či oblastech, jiné jsou téměř zapomenuté. Při jednoduché přípravě se vajíčka smažila na větším množství nakrájené slaniny. Před podáním se hojně sypala mladými spařenými kopřivami, pažitkou, mladou cibulovou natí i petrželkou. Vykoledovaná vajíčka se zpracovávala, buď se usmažila, nebo se přidalo mléko a krupice (též uzené maso nebo slanina), recepty měly různé názvy: škvarenica, praženica, švar.

Důležitá jídla byla obřadní, která měla zabezpečit zdraví všech lidí ve stavení: na Velikonoce se na mši přenášela malovaná vajíčka, menší bábovka s rozinkami nebo plněná uzeným masem. Kousek posvěceného pokrmu dostal každý v hospodářství, v některých krajích i dobytek.

Zdroj: Česká velikonoční kniha – obyčeje, zvyky, výzdoba, recepty a mnoho dalšího…

Knihu můžete zakoupit na xyz-knihy.cz