Vztahy: Vycvičte si manžela!

Napadlo vás někdy, že lidé jsou vlastně jen velká chytrá zvířata? Která sice vládnou řečí a díky schopnosti přemýšlet zvládnou fungovat ve složité společnosti, ale mnoho základních reakcí mají se zvířaty společné?

Myšlenku, že se zvířatům v mnohém podobáme a máme společné základní emoce i instinktivní chování, rozvíjí ve své knize „Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství“ americká novinářka Amy Sutherland.
 
Neobvyklá myšlenka, která ale funguje
Výcvik zvířat ji zaujal natolik, že nalezla jisté podobnosti mezi chováním zvířat a lidí v konfliktních situacích, kdy začínají pracovat elementární emoce jako je strach, agrese nebo úzkost. Amy dokonce sama na svém manželovi Scottovi vyzkoušela, proč metody výcviku zvířat skvěle fungují i u lidí. Její metody vypozorované při trénincích zvířat v Moorpark College, kde se studenti účastnili programu výcviku exotických zvířat, jí podle vlastních slov zlepšily především její manželství.
Techniky výcviku zvířat pomohli manželům překonat hádky
Dříve měla Amy se Scottem často nepříjemné rozepře, zkoušela nejrůznější taktiky, jak svého muže Scotta přinutit k tomu, aby nakonec udělal, co chtěla. Obvykle také vůbec nechápala, kde se všechny ty konflikty berou, hádali se kvůli nepodstatným maličkostem a ničili si navzájem život. Časem si Amy díky zásadám trenérů zvířat osvojila techniky, které jí pomohli se Scottem ve vztahu komunikovat mnohem lépe.
Nic, prostě nic
Scott hledá klíče a je nervózní, ptá se manželky, jestli je neviděla. Chodí po bytě a vzteká se. Dříve by mu Amy buď pomáhala je hledat, nebo mu nadávala, jak je zapomnětlivý. Nyní neudělá vůbec nic, dále umývá nádobí. I cvičitelé delfínů odměňují jen to chování, o které stojí. A to ostatní – nementorují ani netrestají, prostě jen ignorují. O patnáct minut později Scott klíče najde, Amy si uvědomuje, že hádka, která by kvůli klíčům dříve zbytečně vznikla, je tentokrát zažehnána.
Zapomeňte na výčitky a nářky
Podobně postupují cvičitelé, chtějí-li dosáhnout žádoucího chování. Zvíře se má posadit, udělá-li to, dostane odměnu. Pokud se na povel „sedni“ nic neděje, ani cvičitel nic neudělá. Je důležité, aby zvíře nebylo odrazováno sankcí. Kdyby byla jedinou motivací zvířete pro to něco udělat sankce, znamenalo by to, že se sankce budou muset časem stupňovat a zvíře je odrazováno. Ani svého muže nedonutíte výhrůžkami a hrozbami, prostě vyhoví-li vám, odměňte jej, v opačném případě nedělejte nic.
Když to nefunguje, zkuste něco jiného
Také svého partnera neustále unavujete těmi stejnými nepříjemnými řečmi dokola? Zkuste na ně zapomenout. I Amy se řídila podle rady hollywoodského cvičitele Wellse a přestala ho neustále kárat za jeho zlozvyky. Když Scott nechal v koupelně na podlaze propocený cyklistický dres, neřekla už ani slovo. Když se příště dres objevil aspoň v prádelním koši, dala slůvkem „děkuji“ najevo, že oceňuje i ten malý pokrok.
 
Nebrat si to osobně
Pozorováním reakcí zvířat dospěla Amy k báječnému klidu i v situacích, kdy dříve měla pocit, že vyletí z kůže. Když se dívala například na výcvik pštrosů, lvů nebo papoušků, nemohla si nevšimnout, kolikrát zvíře cvičiteli ublíží. Ožene se po něm tlamou, klovne jej. A cvičitel dál dělá jako nic. Zvíře proti vám nic nemá, nejde o žádnou urážku, přesto je to nepříjemné. Amy pomohlo, když se naučila takto neosobně vnímat i chování manžela v případech, kdy byl nervózní a konfliktní. Nenechala se tak již vlákat do konfliktů, které vznikaly například z důvodu, že Scott nestihl obědvat, nebo čekal příliš dlouho na červenou.
Vyhoví vám partner? Zaslouží si odměnu
Amy náhle pozoruje, že ve chvíli, kdy si více všímá pozitivního chování svého partnera, je její muž Scott vstřícnější. Čím méně kritiky vychází z jejích úst, tím méně si staví obranné hradby nesouhlasu a zatvrzelého mlčení. Amy zjišťuje, že odměny jsou pro každého mnohem více motivující, než hrozba trestu jako bylo například celodenní trucování. Když jí Scott vyhoví v něčem mimořádném, Amy ho odměňuje tím, co má rád. Dobrým jídlem, sexem, úsměvem.
Provokativní myšlenka – ale zkuste ji
Ačkoliv se na první pohled může zdát, že lidskou komunikaci nemá s komunikací cvičitele se zvířetem mnoho společného, Amy Sutherlandová přináší mnoho zajímavých tipů, které můžete ve svém životě prostě vyzkoušet. Ani ji by kdysi nenapadlo o něčem podobném přemýšlet, k napsání knihy ji přiměla prostá skutečnost, že pravidla, kterými se cvičitelé řídili, fungují v modifikované podobě i ve vztazích partnerských dvojic. Můžete se také inspirovat.
 
Amy Sutherland: Co mě výcvik naučil o životě, lásce a manželství, 2008
24.2.2009 12:00| autor: Simona Maxová
Více o tématu: vztahy mezi partnery

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist