Sex s černochem: Když se Češka zamiluje do Afričana

Náramek jako příslib manželství
Začalo to tím, že se Kristýna po letech zase začala věnovat svému koníčku, tancování. Zaujaly ji domorodé africké tance, a když se naskytla příležitost odletět do Gambie a učit se přímo na místě, nezaváhala. Po třech týdnech přiletěla zpátky a celá zářila. Africké fotky z notebooku ukazovala každému, kdo projevil alespoň trochu zájmu. Bližším přátelům otevřela i složku s označením top secret. Na tajných fotkách se tulila s dvoumetrovým mužem tmavým jako čokoláda. Pak hrdě ukázala náramek z malých růžovofialových korálků obtočený kolem zápěstí ruky. „Prohlásil, že jsem jeho žena,“ pochlubila se s ním hrdě.

Kam dala rozum?
„Dokonce mě představil rodině, to je známka, že to myslí vážně,“ nedá dopustit na svoji čerstvou lásku. Že by její Hassan mohl mít ještě další ženu, protože jeho náboženství to povoluje, si ale nechce nějak připustit…
Milovníci romantiky chápavě přikyvují, realisté nevěří svým uším. „Kam jsi dala rozum?“ ptá se jí letitý známý. „Uvědomuješ si, co děláš? Je tu přece obrovský rozdíl kultur. A seš si jistá, že tě má opravdu rád? Většině Afričanů jde o jedinou věc: dostat se do Evropy. A sňatek s běloškou je k tomu ideální příležitostí,“ krmí ji svými pochybnosti. Ale Kristýna nevidí a neslyší. Všechno považuje za předsudky, a ty její vztah přece nemohou zlomit.

Koupelna bude jenom virtuální
„Když jsem řekla, že se bez koupelny se sprchou zkrátka neobejdu, slíbil mi, že ji postaví,“ tvrdí. „A skutečně sehnal písek a cihly,“ ukazuje na notebooku hrdě fotky jednoduchého domku, vedle kterého je pohozeno asi deset cihel a hromádka písku, se kterou by si u nás poradilo i malé dítě na pískovišti. O tom, že někdy bude mít jinou koupelnu než virtuální, má většina přítomných pochybnosti, ale raději jí nechce kazit radost. Jenže háček je v tom, že podobné to asi bude i s dalšími praktickými otázkami v životě. Sliby jsou jedna věc, realita druhá.

[[related]]

Konec iluze o královně
Co na něm Kristýnu tak fascinuje? „Pořád mi opakoval, jak mne miluje. Když jsem řekla, že mám chuť na pomeranče, šel několik kilometrů do džungle je natrhat. Karel by tohle neudělal,“ srovnává ho s přítelem, s nímž má dceru. „Cítila jsem se s ním jako královna,“ vzpomíná.
A jak Kristýna nakonec dopadla? „Byli jsme od sebe moc daleko, láska nám nevydržela. A africké podmínky přece jenom nejsou nic pro mne,“ říká dnes. Jenom pár úplně nejbližších ví, jak to bylo doopravdy. Hassan jednou přiznal, že si ji chce vzít proto, aby se dostal do Evropy. Kristýna se ale nepříjemnou skutečnost, že její známý měl pravdu, stydí přiznat. A Karla, českého otce své sedmnáctileté dcery, opustila. Neskousla, že jí nedokáže poskytnout její africkou iluzi.

Milují svoje představy
Ženy nemilují africké muže, ale své představy o exotice, o romantickém životě v dálce, kde nemusí řešit, z čeho zaplatí tenhle měsíc nájem. Dvoumetrový čokoládový svalovec, který na pláži oslňuje sladkými řečmi, je mnohem příjemnější představou, než Karel naštvaný po náročném pracovním dni. Češky se tak zamilují do iluze. Není totiž výjimkou, že Afričané ve snaze získat Evropanku nemluví pravdu o svém stavu a věku. Z pětadvacetiletého svobodného Hassana se tak při vyřizování sňatkových formalit může vyklubat čtyřicetilý ženatý muž úplně jiného jména…

Setkaly jste ve svém okolí se ženou, která se v Africe zamilovala? Jak dopadl její příběh? A vrhly byste se vy samy do vztahu s Afričanem?