Ztratila se nám dcera…
Od této události uplynulo již 45 let a dříve narození si jistě pamatují dobu, kdy byl nedostatek všeho spotřebního zboží a na televize, pračky a ledničky se stály dlouhé fronty. Někdy již od půlnoci. Stejně jako většina lidí i já s manželem jsme marně sháněli ledničku.
Zdroj: archiv redakceNa jižní Moravě, kde jsme tenkrát bydleli, nebylo možné nic sehnat, a tak jsme vyrazili na Slovensko. První slovenské město Skalica, byla od našeho bydliště vzdálená 20 kilometrů. S nákupem tam nebyl žádný problém a domů jsme se vraceli celí nadšení s fungl novou ledničkou Calex 120 l, která byla již nezbytností, jelikož jsme měli desetiměsíční holku Helenu.
Doma jsme ledničku důkladně vymyli a nechali otevřenou s tím, že druhý den, jakmile přijde manžel z práce, ji zkompletuje a zapojí. Já jsem byla v té době na mateřské dovolené s naší malou dcerkou. Když ráno manžel odjížděl do práce, vždy pohlédl na klidně spící dceru. Mě ani ve snu nepadlo, jaká panika vypukne o několik hodin později. V deset hodin telefonicky volám do práce manželovi: „Stala se strašná věc, Helenka se nám ztratila, nemůžu ji nikde najít,“ brečela jsem zoufale do sluchátka. „Uklidni se, za chvíli jsem u tebe,“ řekl manžel, který rychle sedl na kolo a šlapal, seč mu síly stačily. Jeho pracoviště bylo 7 km vzdálené. Dorazil domů a viděl svou milovanou manželku topící se v přívalu slz.
„Helenka klidně spala, tak jsem si odskočila nakoupit do obchodu, když jsem se vrátila zpět, byla postýlka prázdná,“ vysvětluji. Společně jsme prohledali každý kousek bytu, ale bez úspěchu. „Musíme zavolat policii, nedá se nic dělat,“ rozhodl manžel a jelikož jsme doma neměli telefon, zvedli jsme se k odchodu k sousedovi, který měl telefon, ze kterého jsem i volala manželovi do práce. Když však manžel v kuchyni vzal za kliku, všiml si, že naše nová lednička je zavřená. Jak je to možné, vždyť ji včera schválně nechal otevřenou? Nedalo mi to a šla jsem se podívat, jestli nejsou náhodou dvířka rozbitá. Otevřela jsem ledničku, a co nevidím! Naše malá tam spokojeně seděla a v ruce držela panenku. To byl opravdu šok! Volám na manžela, který již byl venku, že naše dítě se našlo. Oba dva jsme si úlevou oddechli.
Dnes je již na dcera Helena dospělá a má svoji rodinu, ale my stále přemýšlíme, jak se mohla do ledničky sama dostat a ještě zavřít za sebou dveře. To se už však nikdy nedozvíme a bude to záhada na celý náš život.
