Žena v domácnosti

Zamysleme se a upřímně si odpovězme na otázku: byla bych schopná tohoto rozhodnutí? Vzdala bych se svých příjmů, své nezávislosti, své schopnosti přinést domů alespoň část rodinných příjmů, možnosti potkávat se v práci s kolegy a řešit jiné otázky než praní, žehlení, mytí nádobí a psaní úkolů s dětmi?

Domácnost je něco, co nám umožňuje žít, něco, bez čeho se nikdo z nás neobejde, avšak málokdo plně vnímá důležitost a podstatu této životadárné kolébky každého rodinného života.

Všichni jsme z nějaké domácnosti vzešli a nějakou vytváříme. Je celkem obvyklé, že zachování funkce domácnosti je v rukou žen. Ano jistě, muži přispěchali s mnoha technologickými vynálezy k usnadnění práce v domácnosti. Nemalý vliv na naše postoje mají i kořeny sahající do dob komunismu v našich zemích, kdy přednější než úloha matky v domácnosti bylo budování socialismu. Zatímco mnohé ženy zabývající se výhradně svou kariérou se snaží převrátit postoje svých známých a příbuzných (ponejvíce tchyní…) a vysvětlit jim, že triáda rodina-práce-důchod už neplatí a každý je svého rozvoje tvůrcem, ženy v domácnosti zatím ve většině případů nedospěly k úplnému porozumění nenahraditelnosti své role.

Důležité je si uvědomit, že oba protipóly jsou naprosto v pořádku, je-li v nich šťastný a spokojený ten, kdo po zvolené cestě kráčí. Obdiv si zaslouží stejně tak žena, která se rozhodla rozvíjet se v práci, v zaměstnání, v povolání a přiznává si otevřeně, že ji tento způsob života uspokojuje více než rodina a péče o děti, jako žena, která dokáže pochopit a vnímat celistvost a smysl jedinečných ženských hodnot, které jsou tak podstatné pro život celé rodiny.

Skutečné uznání však, milé dámy, neočekávejme zvenčí. To musí vyjít z našeho vlastního hodnocení, z naší vlastní sebeúcty. Co takhle zkusit nahradit pocit marnosti každodenní a téměř neviditelné práce v domácnosti pocitem sebenaplnění a smysluplnosti? Jaké to asi může být, začít nově pociťovat radost z dlouhodobého dopadu svého snažení na život svých dětí a své rodiny?

Jak to vidí dítě?

Zamyslely jsme se někdy nad tím, jak chod domácnosti a běžné pracovní činnosti vnímá dítě? Co pozoruje, když zkoumá svět kolem sebe?

Tak třeba vidí velké bílé nebo stříbrné krabice: jedna, do které se dává špinavé prádlo a jako mávnutím kouzelného proutku vypadne prádlo čisté, ta druhá, do které se po obědě naskládá nádobí, v jejíchž útrobách něco hučí a syčí a za hodinu a půl vyndáme naleštěné nádobí. Kam se poděly mydlinky a máminy voňavé ruce?

Máme vařič – ten indukční už dnes ani nepálí, aby se na něm mohla uvařit voda, nemluvě o ohni, jehož sílu dítě pocítí, až bude větší a pojede na skautský tábor. Jen tak mezi řečí, napadlo mne, jestli není stoupající obliba domácích pekáren důsledkem touhy po vůni čerstvého chleba, potřeby vidět, jak chleba vzniká, jak se míchá, jak kyne a jak se peče.

Máme mobily… a co vidí dítě? Máma najednou mluví stejným hlasem, jakým ho před chvílí volala k jídlu, do malé krabičky u ucha a dívá se úplně jinam. Hraje se mnou snad nějakou nepochopitelnou hru? Napadlo nás někdy, že děti zlobí, když telefonujeme, protože celému tomu procesu vůbec nerozumí? Protože jim prostě nepřipadá smysluplný?

Máme televizi. Televizi, jejíž seberealističtější pořad však nenahradí zážitek dítěte, když může s mámou péct vánoční cukroví, když pomáhá umýt nádobí, když si může na věci sáhnout, zažít je, vnímat všemi smysly…

Takových příkladů dnešního života bychom našli hodně. Tak dnes žijeme, nakupujeme, jíme, vaříme a pereme. Ano, dítě se samozřejmě musí naučit v dnešním světě fungovat, jen vy, milé ženy v domácnosti, které poskytujete svým dětem dostatek zážitků o tom, jak věci začínají a jak končí, které jim dáváte možnost vidět a podílet se na tom nikdynekončícím koloběhu domácích prací, vězte, že poskytujete základ zdravému životu vašich dětí. A to je nesmírně důležitý úkol. Možná o něm neví ani váš muž ani vaše okolí, ale pokud vychováte děti s tímhle vědomím, věřte, že to, co dáváte světu je možná mnohem víc, než by se vám podařilo za kterýmkoliv počítačem kterékoliv velké nadnárodní společnosti.