Těhotenství: Rizikové potraviny
Je známo, že těhotné i kojící ženy by měly dodržovat zásady správné výživy. Jak ale určit, které z obecně prospěšných přirozených surovin budou nejlepší a kterým se úplně vyhnout?
V prvé řadě se má maminka sama snažit vycítit, jaký druh stravy ji v daném údobí nejvíce přitahuje. V druhé řadě je u vybraného druhu nutné zkontrolovat jeho kvalitu. Buď lze vnímat zrakové, čichové, chuťové či další vjemy, pomocí nichž lze zjistit, zda suroviny nejsou mikrobiologicky znečištěny, jestli nejsou zkažené atd.
O tom, jak nesmírně důležitá je čistota všech užívaných surovin, se lze dočíst leckde. Každý jistě cítí, jak příjemně je všem v čisté domácnosti, kde vládne pořádek a harmonie. Stejně tak to má být i v našem těle. Pokud do něj ale dodáváme různé nečistoty, ať již toxiny mikrobiálního původu, nebo škodlivé látky, které byly vyrobené lidmi, jistě mu to neprospěje.
Čím více jedů se do organismu zvenčí dostane, tím více škod v něm natropí. A to nejen účinkem jednotlivých látek, které se v organismu hromadí, ale i vlivem „koktejlového efektu“, tzn. reakcemi škodlivých látek v organismu mezi sebou navzájem. Největší pozor je proto třeba dávat na to, aby přijímané suroviny obsahovaly co nejméně škodlivin!
Představíme-li si, že děti, které se narodí do této moderní doby, by před sebou mohly teoreticky mít desetiletí pravidelného příjmu rozličných umělých chemických sloučenin, běhá z toho až mráz po zádech. A to nejen z hlediska schvalování laboratorně testovaných jednotlivých látek, ale kombinace mnoha desítek druhů přídatných látek společně s dalšími kontaminanty životního prostředí! Kdo poté může říci jaké bude jejich výsledné působení na lidský organismus? Pouze lze s jistotou očekávat, že nebude příznivé!
Co tedy můžeme udělat jak pro zlepšení svého zdraví, tak pro naše děti?
Ke snížení rizik zbytečných onemocnění bychom se alespoň v rámci našich možností měli snažit minimalizovat příjem těch součástí potravin, které zjevně poškozují lidský organismus. Chceme-li zamezit příjmu převážné většiny průmyslově přidávaných škodlivin, neměli bychom si opomenout přečíst, co je na obalu uvedeno ve Složení: kromě základních surovin tam bývají uvedeny i různé chemické názvy, leckdy ukryté za E s čísly.
Nejrizikovější potraviny
Zaměříme se alespoň na nejrizikovější potraviny, se kterými se lze setkat.
Nejprve se zmíníme o polotovarech, protože ty běžně obsahují nepříznivě působící látky. Hlavně je nutné dávat pozor na různé polévky v sáčku a další instantní potraviny. Dříve muselo být na všech výrobcích, které obsahovaly např. glutamáty (E 620 až E625), uvedeno: „Nevhodné pro těhotné ženy a děti do tří let“. Dnes už tato povinnost neplatí, takže nyní záleží hlavně na ženách, zda si zjistí, jestli jsou tyto látky v nakupovaných potravinách.
Také by těhotné či kojící ženy ani děti neměly konzumovat některé mražené potraviny, jako je filé, hranolky atd., neboť obsahují fosfáty a další alergizující látky.
Přestože je známo, že do běžných uzenin jako jsou salámy, párky, šunka (i drůbeží) a další jsou kromě jiných chemikálií přidávány i toxické dusitany (E249 či E250), toto riziko se z nepochopitelných důvodů často přehlíží. Pokud např. uzeniny konzumují malé děti, hrozí reálné nebezpečí otravy, neboť jejich organismus většinou není schopen dusitany včas přeměnit na méně škodlivé látky. Proto jsou dusitany bedlivě sledovány v kojenecké a dětské pitné vodě. Jelikož tyto škodliviny mohou přecházet i do mateřského mléka, je nesmírně důležité vyhýbat se uzeninám v době kojení a samozřejmě i v těhotenství.
Nejde však jen o tyto obecně známé nezdravé „pochutiny“. Podíváme-li se na složení různých laskomin, jako jsou bonbóny, zmrzliny, tvarohové krémy a další, zjistíme, že obsahují nemálo chemických látek, které v dětské stravě nejsou zákonem vůbec povoleny. S největší opatrností je proto třeba přistupovat ke „krásně barevným“ a napohled lákavým výrobkům. Mnohdy v nich můžeme nalézt nemálo chemikálií, jako jsou umělá barviva, stabilizátory, umělá sladidla a další rizikové sloučeniny.
Zde je třeba zdůraznit, že zákon č.4/2008, jenž vymezuje užití přídavných látek, jednoznačně rozlišuje, která z nich jsou povolena pro dětskou stravu: jde jen o malý zlomek z běžně užívaných přídavných látek.
Zásadně jsou pro dětskou stravu zakázány všechny konzervované, uměle přibarvované a další nevhodně upravované potraviny. Z toho vyplývá, že děti do tří let by neměly jíst většinu potravin, které jedí (nezodpovědní) dospělí! Tato omezení respektují pouze výrobky, jež nesou označení např. „pro kojence a malé děti“.
Význam správných stravovacích návyků
Je známo, že správné stravovací zásady je důležité dodržovat již od počátku těhotenství; samozřejmě že i po porodu a po celou dobu kojení. Také v dalších fázích vývoje dítěte je potřeba dodržovat řádné stravovací zvyklosti a vychovávat v dětech důsledně zdravé návyky. Předejdeme tím leckterým zbytečným problémům. Nejen z hlediska nevhodných stravovacích zvyklostí je totiž vždy nejúčinnější prevence, neboť i požár lze snadněji uhasit, pokud nevypukne naplno. Až po letech zjistíme, jaký dar jsme tím svým dětem předali: základ pro dobré zdraví, z něhož může vyplývat jejich plnohodnotné působení během celého dalšího života!
Mnozí již zřejmě ve své rodině či okolí vypozorovali, kolik problémů a omezení přinášejí třeba jen běžné alergie, nemluvě o ještě mnohem těžších onemocněních. A přitom škodlivé návyky, které si dítě v raném věku osvojí, vyúsťují často i ke zkoušení dalších „požitků“. Otravování krve může poté postupně vést až k nejhorším onemocněním, jako je třeba rakovina. Lehkomyslné vedení života totiž oslabuje připravenost obranného systému našeho těla zlikvidovat jednotlivé rakovinotvorné buňky (které během života vznikají téměř u každého člověka), poškozuje játra a urychluje nepříznivé procesy v organismu. Obrovské škody v tomto směru napáchají v prvé řadě běžně známé sklony a závislosti, ať je to již kouření, alkohol, drogy či další návykové látky. Ale ani nepatřičné stravovací zlozvyky a tendence k přejídání se nevhodnými pochutinami nezůstanou bez následků! Pamatujme na to! Zdravá životospráva může naopak zeslabit i skutečné dědičné předpoklady k mnohým onemocněním.
Chceme-li tedy minimalizovat rizika zbytečných a nepříjemných onemocnění, měli bychom se snažit, abychom jak my, tak naše děti, přijímali co nejméně škodlivin. Proto by se mělo již u dětí přísně dbát na odpovídající rozumnou životosprávu. Neobávejme se námahy, která je s tím spojená, neboť se nám tisíceronásobně vrátí! A to v radostném a plném životě našich dětí!
Vít Syrový
