Děti: Doma v bezpečí
Bezpečnost domova není statická záležitost, byt nelze jednou pro vždy zabezpečit a mít klid. Úrazy vždy vznikají při činnosti dítěte a míra zabezpečení prostředí vašeho domova musí odpovídat věku a dosaženému stupni psychomotorického vývoje dítěte.
Z hlediska prevence úrazů malých dětí jsou důležité momenty, kdy se mění jejich pohybové schopnosti a pečující rodič si musí zvyknout hlídat nový, širší akční rádius svého potomka.
Následující výčet samozřejmě není úplným přehledem motorického vývoje, ale ukazuje hlavní milníky pohybových schopností ovlivňujících bezpečnost dítěte. Stejně tak je zřejmé, že každé dítě má jiné tempo vývoje a u zdravých dětí je v prvním roce tolerance plus mínus jeden měsíc úplně normální a rozdíly ještě větší běžné. Berte proto následující tabulku jako hrubý obrys toho, co můžete očekávat a na co se je třeba připravit. Nejen v tomto případě platí, že se nesmíme chovat podle tabulek, ale podle svého dítěte. A tomu, co umí, nebo co by mělo v nejbližší době umět, také přizpůsobit domácí prostředí ale zejména naši pozornost.
1. – 4. měsíc: u novorozenců je bezpečí dítěte dáno bezpečnou manipulací s ním. V prvním měsíci neudrží dítě hlavu vzpřímenou, v dalším jen malou chvíli. Na silné zvuky reaguje trhnutím celého tělíčka. Pokud manipulujete s čímkoli horkým, či ostrým, nedržte zároveň druhou rukou dítě – to je zvyk, který se jednoznačně vyplatí. Košík s dítětem nikdy nepokládejte na vyvýšenou plochu (stůl, pohovka,…). Na oblékání a přebalování si je koncem období dobré zvyknout na přebalovací pult na zemi, protože se dítě již začíná přetáčet na bok. Až se bude samo hýbat, sedat a válet sudy, minimalizuje se tím možnost pádu. Stejně tak si snížíte tlak na svou neustálou pozornost.
5. – 6. měsíc: miminko se začíná přitahovat do sedu, převrací se ze zad na bříško. Předměty si předává z ruky do ruky a vše dává do úst. (Tento zvyk jej v dalších měsících hned neopustí, jen si už bude umět dolézt, kam bude chtít, a sebrat si co bude chtít.) Začíná zapojovat do úchopu palec. Dokáže tedy již lehce změnit polohu a prozkoumávat svět.
7. měsíc: dítě umí válet sudy, nebo se otáčet na břiše kolem své osy. Také se začíná pomalu plazit, nejprve směrem dozadu, pak pomocí střídání končetin vpřed. V sedu se udrží, ale samo se neposadí. Začíná se dostávat do polohy na čtyři. Dokáže samo uchopit předměty, zatím jen celou rukou.
8. – 9. měsíc: dítě se začíná samo posazovat, koncem období je už v sedu stabilní. Ruce už neplní pouze opěrnou funkci. Úchop předmětů se posouvá od dlaně ke konečkům prstů, nejprve zespoda. K tomu již jistě a koordinovaně leze. Z polohy na čtyřech se již dítě začíná stavět u nábytku. Některé děti dokonce dříve stojí, než lezou – dosáhnou tedy podstatně výše, než bychom čekali. Jeho možnosti jsou již podstatně větší, aktivně zkoumá prostor, vytahuje předměty ze zásuvek.
10. – 11. měsíc: dítě začíná chodit úkrokem kolem nábytku, posléze už pouze s držením za jednu ruku. Některé děti podnikají i první nejisté krůčky. Dokáže vylézt na schod, nebo na zhruba 20cm vysokou plochu. Ve zlézání překážek se bude dítě samozřejmě zdokonalovat, ale pozor, to že umí vylézt nahoru ještě neznamená, že bude hned umět i slézt dolů. Úchopem ukazováčku a palce shora sebere i malé předměty.
12. měsíc: obratně leze po schodech a na nábytek. Dítě se začíná samo stavět v prostoru bez opory. Ruce již definitivně používá k uchopování předmětů, nikoliv jako oporu. Mezi 12. a 15. měsícem dělají děti první kroky. Boty s klenbou se doporučují, až když dítě převážně stojí a chodí. Do té doby používejte ponožky s protiskluzovou úpravou.
V dalších měsících se již rychle rozvíjí náročnější pohybové schopnosti, zhruba v následujícím sledu:
16. – 18. měsíc: dřep, zvedání předmětů, vylezení na stoličku, těžkopádný běh
19. – 21. měsíc: chůze po schodech s držením za ruku, koordinovaný běh
22. – 24. měsíc: samostatná chůze po schodech, vylezení na vysokou židli
25. – 36. měsíc: jízda na trojkolce (jezdítku), postoj na jedné noze, přeskakování překážek
Dokáže se malé dítě chovat bezpečně?
Přestože mezi 13. a 15. měsícem života už dítě rozumí zákazu „nesmíš“ – můžete si zvolit i jiné slovo znamenající všeobecnou výstrahu – mějte na paměti jednu věc: pokud se malé dítě pohybuje samo od sebe v nějakém smyslu bezpečně (rozumně), není radno předpokládat, že to dělá zcela vědomě. Spíš jej zatím jen nenapadlo dělat to jinak. Příkladem budiž případ, kdy se malý klučina (16 měsíců) naučil vytáhnout z postýlky s ohrádkou a přelézt na měkkou postel, která k ní byla na jedné straně přiražena. Byl to parádní kousek – do té doby, než ho jednou napadlo vylézt z postýlky stranou druhou. Naštěstí se mu nic nestalo a toho večera už spal na matraci na zemi.
Zdroj: VZP
