Sex v polední pauze

A my jim na to většinou skočíme, když nám věší bulíky na nos a vykládají, jak jsou pracovně vytížení, nevědí kam skočit. A zvláště ti muži, kteří mají v náplni práce časté pracovní cesty, mají v tomto směru doslova volné pole působnosti. V žádném případě si nestěžuju. Jen vám chci povědět příběh z dob, kdy mužem mého srdce byl šťastně ženatý muž se dvěma dětmi a tolerující manželkou. Ale já nebyla ta manželka, byla jsem ta milenka v pracovní době! Naštěstí je ta doba dávno pryč, a tak proč se nesvěřit.

Byl tak milý, říkal mi „Prdelko moje“, zval mě na obědy, kávičku se zákuskem, vozil mi dárky, ale čas na mě měl vždycky jenom v pracovní době. Ale „pracovalo“ se nám spolu krásně! Jezdil za mnou samozřejmě jen, když se mu to hodilo, ale vždycky mi to tak fantasticky udělal, že jsem mu dost dlouho vydržela odpouštět, že na mě nemá víc času. Vždycky jsem si s ním připadala jako holka, co právě objevila sex. Chtěla jsem to ještě a ještě a zase znovu.

článek

O víkendu se nikdy neozval, ale jakmile přišlo pondělí, můj telefon ohlašoval jednu zprávu za druhou. Tentokrát jsem četla v esemesce: „Prdelko, přijedu si tě ochutnat v úterý kolem poledne, budeš se moct utrhnout z práce?“. Jen jsem to dočetla, už mi klitoris začal doslova cukat lascivními myšlenkami, které se mi honily v hlavě. Do konce pondělní pracovní doby už jsem se nedokázala na nic soustředit. Duchem jsem byla v náručí svého chtivého milence a připadala si jako věčně neukojená erotomanka.

A bylo tu úterý. „Za hodinu jsem u tebe. Kalhoty mám už teď rozepnuté, protože jinak by se mi do nich nevešel,“ psal ve zprávě a můj mozek nebyl schopen myslet na nic jiného, než jak v autě, cestou na naše místečko, budu svírat jeho pevný, touhou zduřelý úd ve své ruce. Hodina uběhla, začala polední pauza a já byla štěstím bez sebe, když jsem slyšela, že šéf má půl dne dovolenou a do práce už se po obědě nevrátí. Kolegyni jsem sdělila, že je víc než pravděpodobné, že dnes se mi polední pauza poněkud protáhne a už jsem uháněla k výtahu. Dole v autě už čekal on. Přesně, jak psal, kalhoty rozepnuté a místo pozdravu mi vlepil pusu, vzal mou ruku a položil si ji rovnou na tu svou mučivě obrovskou kládu.

článek

Sotva jsem dosedla, řekl: „Stiskni silněji, neboj se, to už se nedalo vydržet, nevím, co bych dneska dělal, kdyby sis na mě neudělala chvíli čas“. Kdyby jen tušil, jaká muka jsem od včerejška prožívala. Vydali jsme se na své místečko kousek za městem, dál bychom už nedojeli, havárka i orgasmus byly na spadnutí. Zastavili jsme hned kousek od šípkového keře, aniž bych tomu věnovala sebemenší pozornost. Oba jsme vystoupili z auta, on si mě opřel o kapotu a už se rozjel ten šílený kolotoč. Cítila jsem se malátná  a doslova neskutečná. Možná jsem se ani nehýbala, takovou slast jsem snad nikdy necítila. Nejdřív jsem cítila jeho ruce na svých ňadrech, která ztuhla, jako by byla z kamene. Už jsem byla tak mokrá, že jsem věděla, jakmile se mi přiblíží k mému pohlaví, okamžitě to ucítí. Jeho ruka vklouzla dovnitř, necítila jsem ho jen v dokonale provlhlé skulince, zajel rovnou i do zadečku. Jeho druhá ruka se kolem mne ovinula a zacílila zcela přesně na klitoris. Jako by mi četl myšlenky. To teplo, jeho vůně, vůně šípkového keře, jako by mě to všechno omámilo a doslova jsem se ocitala mimo sebe. Široko daleko nebylo slyšet nic jiného než naše vzrušené dýchání, mlaskání našich propojených pohlaví a zvuk jeho penisu, který ve mě vybičoval neskutečný orgasmus.

Zpátky do práce se mi nechtělo ani po prvním ani po třetím, ale musela jsem.  Když jsem dorazila zpátky do kanceláře, kolegyně po mě hodila pohledem a s úsměvem řekla: „Dneska je tam asi hodně větrno, že? Jsi celá rozcuchaná“. Obě jsme se začaly smát, já popadla hřeben a běžela se aspoň trošku učesat. Ten šípkový keř nedaleko našeho zaparkovaného auta si s mým účesem neuvěřitelně pohrál.

Foto zdroj: profimedia.cz