Dentální implantáty nebo můstky?
V současné době dentální implantáty jsou běžně zhotovitelné a reálné ošetření v dutině ústní. Jedná se většinou o válce s méně či více závity. Možnost jejich uplatnění bývá za vytažený zub, či zuby.
Neplatí zde pravidlo, že pokud vytáhneme např. 6 zubů – musíme zde zavést 6 implantátů. U jednotlivého zubu samozřejmě platí co zub to implantát, ale již u 3 chybějících zubů je možné zavést 2 implantáty a na nich zhotovit můstek. Pro bezzubé čelisti je rozdíl, zda se jedná o horní čelist nebo dolní čelist. V horní čelisti je u pacientů, kteří nemají ani jeden zub, vhodné zavést minimálně 6 implantátů (uvádí se, že ideální je mezi 6-8 implantáty). V dolní čelisti je toto číslo nižší, je možné zavést 4 – 5 implantátů a na nich zhotovit pevný můstek. Jak se o své či implantované zuby starat si přečtěte v článku Bílý chrup, základ úspěchu.
Pro vhodnost užití implantátů oproti klasickému můstku nesenému vlastními zuby mluví to, že se nebrousí okolní zuby (výjimkou je např. pokud chceme mít méně implantátů a spojit je se zuby – hovoříme o kombinaci spojení implantátu se zuby). Další alternativou užití implantátů je, pokud nám chybí stoličky. Zde pokud nechceme mít snímatelné náhrady (vyndavací náhrady), jsme nuceni užít implantáty. V takovém případě je implantát jedinou volbou pro zhotovení pevného můstku.
Určité situace, kdy není vhodné užít implantát, jsou: různá akutní onemocnění (zde však po vyléčení je možné implantovat); dále parodontitida (zde je kontraindikace implantátů, pouze při stabilizaci stavu, perfektní spolupráci pacienta a hygieně můžeme implantovat, i když s vyšším rizikem než u pacienta bez tohoto onemocnění); další kontraindikací je silné kuřáctví (neplatí to absolutně, ale neúspěchů je až 30%); další onemocnění celková jako diabetes mellitus, onemocnění srdeční, štítné žlázy při kompenzaci nebývají kontraindikací implantace. Jedinou výjimkou jsou onkologické stavy především ve spojitosti s léčbou farmaky (léky).
Vlastní zavedení implantátů není nijak náročné. Jde o ambulantní zákrok, buď v lokální (místní) anestezii, což je obdobou při tahání zubů; nebo za příplatek v celkové anestezii nebo mírném „přiuspání“ – neuroleptanalgezii. Často k výkonu se přidávají antibiotika (předcházení zánětů a komplikací s hojením) a analgetika (léky na bolest). Výkon je často snášen pacientem dobře.
Velmi důležité je vědět, že aby bylo možno implantovat, musí být kost zhojená. Po vytažení zubu se kost normálně hojí 5 – 6 měsíců. V tomto období je možné užít tzv. miniimplantáty jako dočasné ošetření. Jsou užívány pro ukotvení náhrady, protože jinak by takové náhrady nebyly nijak ukotveny. Vlastní hojení implantátů trvá od 3 do 5 měsíců. V dolní čelisti je tato doba kratší, v horní čelisti je delší.
Cenová relace implantátů se pohybuje ve velkém rozmezí. Obvykle je cena mezi 10.000,- až 20.000,- za implantát bez korunky. (Příkladem je celý „nový zub“, jehož cena se pohybuje mezi 14.000,- až 24.000,-). U můstku na 6 implantátech je cenová relace od 80.000,- až po 150.000,- za celý můstek včetně implantátů.
Otázka vhodnosti je velmi individuální. Pokud je chrup bez onemocnění, zuby jsou bez větších výplní a parodontitidy, je implantace na místě a je první volbou. Jinak je ošetření můstkem bez implantátů a ošetření můstkem na implantátech stejně hodnotné a kvalitní.
Tedy závěrem dentální implantáty jsou vhodným ošetřením tam, kde nechceme brousit zdravé zuby. Neplatí však: „zaplatil(a) jsem si za implantáty, tak to je vše z mé strany“. Pacient musí dodržovat velmi striktně důraznější hygienické návyky než u vlastních zubů. Několik tipů najdete v článku Jak vypadá správný zubní kartáček?
