Jste to, co jíte: Anorektička při těle?

Taková Sylva Hrbáčová z posledního dílu pořadu: Jste to co jíte to má přesně naopak. Sportuje a zdravý životní styl má nastudovaný možná i líp než samotní odborníci Kateřina Cajthamlová a Petr Havlíček. Také vás šokovala ta neuvěřitelná hromada knížek o hubnutí, životosprávě a sportu, kterou měla ve své knihovně? Mně teda rozhodně! Knížek mám doma spoustu, a přestože by nad nimi většina milovníků klasiky a doporučené literatury ohrnula své vzdělané rety, mám je ráda, ráda si je čtu a jedno v nich rozhodně není: rady a návody na hubnutí.

Sylva měla jeden obrovský problém a to výčitky z každého jídla, které jí chutnalo, ale nebylo zcela přesně podle zásad zdravého stravování. A své výčitky neřešila zvracením, ale nadměrným sportováním. A v Sylvy podání když sport, tak na maximum. V pondělí aerobik, v úterý běh, ve středu spinning, ve čtvrtek sleakline, v pátek thaibox, o víkendu posilování doma. Mohla jsem z pohodlné pozice na gauči tak maximálně závidět její elán i nadšení do sportu. To já když se dokopu sama ke sportování, pak je to vždycky chvilková záležitost a dál se raději vymlouvám na to, že nemám čas, budu se raději věnovat dětem, nebo si odpočinu po náročném dni v práci.

I pro mě bylo šokem, že nadměrné sportování je vlastně známkou anorexie. Nevím, ale vždycky jsem si představovala anorektičky, jako vychrtlé dívky, které za den sní s bídou jedno jablko. Ne jako dívčinu urputně bojující s každým kilogramem navíc. Dokonce jsem Sylvě její povídání o porcích a množství jídla věřila a nechápala Kateřinu s Petrem, že jí nevěří, vždyť povídala opravdu věrohodně. Krásně se však ukázalo, jak se oba dva výživoví poradci skvěle vyznají v duších i chování lidí, kteří mají problémy s váhou. Sylvu odhadli naprosto přesně.

Sylva se do hubnutí opravdu pustila tak, jak se Kateřina s Petrem obávali. Porce si zmenšovala, protože jí připadaly příliš velké, jedla něco jiného, než měla v rozpisu a kila šla směle nahoru.  Další z adeptů na zmařenou práci celého týmu lidí. Naštěstí brzy pochopila, že asi odborníci přeci jen ví víc než ona a začala pomalu, ale jistě jíst to, co měla. Největší problém, který Sylva má je totiž sama se sebou. Neumí být v pohodě a mít se ráda taková jaká je. Snad jí k tomu dopomůže i proměna, která se podle mého soudu vydařila naprosto skvěle. Ale sama za sebe říkám, že Sylvě moc nevěřím, že vydrží s tímto stravovacím režimem.

Co asi nikdy nepochopím, je snaha maminek dopřát svým dětem to nejlepší a co nejvíce sladkostí, vždyť jim přeci tak chutnají! A z dětí pak vesele rostou obézní dospěláci, kteří neví, co s nadměrnou váhou. Zrovna nedávno jsem potkala maminku, která by směle mohla dělat modelku, jak byla hubená a za ní se kutálel synek na tlustých nožkách s velkým břichem. Mamina byla celá nepříčetná, že jde pomalu, ale s chutí mu do ruky vrazila marmeládový koblížek. Možná by nebylo od věci převychovávat hlavně takové maminky a určitě by ubylo obézních lidí. Nemyslíte?