Femina.cz > Vše o cestování > Zatoulejte se do kraje Ropáků
Zatoulejte se do kraje Ropáků
Pro všechny milovníky horkých letních dnů jsou ty poslední teplé a slunečné alespoň malou náplastí na nepříliš povedené léto, které za chvíli skončí. Ale pořád před sebou máme ještě minimálně celý týden prázdnin a ten by se neměl promrhat. Pravda, na naplánování zahraniční dovolené už to moc času není, ale toulat se po kopcích a dolinách naší domoviny můžete hned a bez dlouhých příprav. A objevit můžete věci vskutku netušené. Třeba úplně nový živočišný druh hovící si ve smradu a uhlí a nesoucí jméno Ropák…
V dalším speciálním letním díle Toulavé kamery jste měli jedinečnou možnost zavítat do dvou od sebe poměrně vzdálených krajů a to i co do kilometrů, tak do krásy přírody. Zatímco v Olomouckém kraji najdete malebnou přírodu a svou náruč vám tu vřele rozevřou nádherné Jeseníky, do Ústeckého nejspíš za přírodou nevyrazíte. Stále ještě ho mnozí z nás mají spojený především s chemičkami, elektrárnami a stromy bez listí a jehličí chvějící se ve větru a připomínající pouze torzo kdysi krásné krajiny Krušných hor. Přesně tento kraj, je mým rodným a přesto, že má pověst jakou má, mám ho ráda. Zvykla jsem si na všechny ty komíny čnějící do oblak (pamatuji si jako dneska, jak z nich byla má švagrová vykulená, když k nám poprvé přijela z druhého konce republiky, dokonce nelenila a musela si elektrárny vyfotit, prý by jí to rodiče nevěřili:-)), na občasný závan čpavku, který vítr donese široko daleko od Litvínovské chemičky, na měsíční krajinu mosteckých dolů i na přírodu, která se jen velmi pomalu vzpamatovává z krutého zacházení …
Mimochodem pamatujete ještě na první režisérský počin Jana Svěráka z roku 1988, za nějž získal Studentského Oscara Americké filmové akademie, s názvem Ropáci? Krásně nás tehdy všechny doběhnul s novým živočišným druhem, který údajně objevili právě v Severních Čechách a který ke svému životu potřebuje výfukové zplodiny, popílek z elektráren a jako potravinu nade vše miluje uhlí. Musím se přiznat, že jsme jako děti věřili tomu, že v popílkovišti nedaleko Prunéřovské elektrárny skutečně žije. 🙂
Soudím, že po takovém úvodu vás asi do mé rodné hroudy nic a nikdo nenaláká. Ale vězte, že i tady najdete spoustu míst, která stojí za vidění. Třeba takový Žatec vás uvítá s otevřenou náručí a ještě zde ochutnáte výborný zlatavý chmelový mok. Ve zdejším pivovaru jich najdete hned několik druhů a spoustu se toho o něm také dozvíte. Věděli jste třeba, že chmel se zde pěstuje a sklízí už tisíc let? A že původně byl využíván jako léčivka, především k léčbě pošramocených nervů? Lidé jsou však tvorem vynalézavým a tak proč nespojit příjemné s užitečným a nevyrobit nápoj, který bude léčit nervy také a ještě se po něm budeme příjemně motat?:-) A pokud se vám nechce trmácet jen tak a hledat jednotlivé druhy piva po místních restauracích a obchodech, naplánujte si návštěvu tohoto města na přelomu srpna a září, kdy se tady každoročně koná Dočesná. Ochutnáte všechny možné i nemožné příchutě piva a ještě se u toho dobře pobavíte. Když už jsme u chmelu, také ještě pamatujete chmelové brigády? Člověk na nich vymrznul, nebo se pekl v horkém letním slunci, ale vždycky se užila hromada legrace. 🙂
Btw, víte, že existuje označení pro člověka milujícího pivo? Až se zase váš partner vrátí z oslavy s kamarády vratkým krokem a dobře naladěn, bez skurpulí jej můžete začít titulovat homo lupulus – člověk chmelový.
Ze Žatce můžete zamířit třeba do Litoměřic, kde se sice původně také chtěli věnovat pivu, ale záhy zjistili, že víno jim jde podstatně lépe. I když asi ještě mnohem známější jsou Litoměřice pro pravidelné jarní a podzimní veletrhy Zahrada Čech, kam se sjíždí nadšenci zahradničení už celé dlouhé roky. S otevřenou náručí vás přivítají také v Chrámcích u Mostu, kde si pochutnáte na výborné třešňové marmeládě, nebo na chlebu se škvarky a cibulí. Dáváte snad přednost něčemu ostřejšímu? Pak vás jistě neurazí stopičkou dobré Hruškovice.
Malebné a chutné Jeseníky
Za krásnou přírodou se můžete vydat na druhou stranu naší země do kraje Olomouckého, který já mám spojený hlavně s nevábně zapáchajícím sýrem. A to tak, že velmi silně. Nevím, jestli už jste někdy byli přítomni výrobě lahůdky v podobě olomouckých tvarůžků smažených v trojobalu, ale jedno je jisté: V životě jsem nic tak smradlavého nezažila! Odporný zápach linoucí se z kuchyně nás vyhnal z domova na několik dní a být na mě, tak celý byt vymaluju a vše, co jen půjde, vydesinfikuji. 🙂 Ale na druhou stranu nutno říct, že gurmánský zážitek to zase byl, to bez debat. A gurmáni jsou také v kraji Jeseníků. Nejen, že zde sesbírali dávno zapomenuté recepty od našich předků, ale dovedli je zde k dokonalosti. Napříč celým krajem si tak můžete užít gastronomický festival a ochutnat jídla, která jsou jednoduchá a lahodná a přesto se na ně za ta léta tak nějak pozapomnělo. Třeba takové mošničky plněné masem, mě vyloženě navnadily, že jsem nelenila a vyrazila prohledat lednici.:-)