Mel Gibson: Pan Jekyll i Hyde
Vydělával miliony, vyhrál dva Oscary, jeho manželství se považovalo za příkladné. Tak proč je dneska tento herec a režisér vyděděncem Hollywoodu?
Vlastně můžeme být rádi, že jeho nový film Moje letní prázdniny se u nás od čtvrtka dává v kinech. V USA se tahle akce s Melem Gibsonem, kterou režíroval jeho asistent podle zčásti jeho scénáře a v jeho produkci, dočká zveřejnění jenom na internetu. Takže těžko vrátí svou hvězdu na hollywoodské nebe.
Gibsonova osobní apokalypsa tak pořád ještě nekončí. Veřejně začala před šesti lety, po natáčení ultranásilného Apocalypta o zániku mayské civilizace, jednoho z náročných projektů, kvůli nimž Mel trávil příliš času od rodiny. Když se vrátil z Jižní Ameriky do L. A., zjistil, že jeho dosud trpělivá manželka se s dětmi odstěhovala. Nedlouho poté ho opilého za volantem zastavila policie, herec během zatýkání spustil nevybíravé stížnosti na to, že „židi jsou zodpovědní za všechny války na světě,“ a jeho dlouhodobé soukromé problémy už najednou nebyly soukromé. Hollywood, o němž se říká, že ho lidé židovského původu ovládají, mu to neodpustil.
Jeho nový milostný vztah, s o 14 let mladší ruskou hudebnicí Oksanou Grigorievou, jíž mnoho z Melových kamarádů považuje za zlatokopku, mu ke zlepšení image nepomohl. Naopak. Matka jeho osmého dítěte během bouřlivého rozchodu neváhala zveřejnit nahrávky, v níž ji její bývalý milenec vulgárně a rasisticky napadá. Mela se následně zřekla jeho agentura i tvůrci komedie Pařba v Bangkoku, kde si měl zahrát.
Aby toho nebylo málo, letos přišel nový skandál kolem projektu o legendárním židovském válečníkovi Judovi Makabejském, kterým by chtěl Gibson rozptýlit obvinění z antisemitismu. Tentokrát audio s Melovými sprostými výkřiky nahrál Joe Eszterhas, který napsal i otevřený dlouhý protimelovský dopis, poté co Gibson odmítl jeho scénář.
Gibson se za všechno může omlouvat, jak chce a vysvětlovat, jak je temperamentní nebo jak byl onen scénář prostě špatný. Cejch vznětlivého alkoholického rasisty mu zatím zůstává. Málokdo v něm dnes vidí „zábavného, milého, dochvilného herce, který svou práci bere seriózně, má spoustu energie a je nemožné ho nemít rád,“ jako ho popsal scénograf filmu Spiknutí Paul Sylbert, mimochodem žid.
V roce 1997, kdy šlo Spiknutí do kin, byl Mel Gibson áčková hvězda na vrcholu kariéry, kam ho rok předtím vynesly dva Oscary za produkci a režii Statečného srdce, historicky zcela směšného ale filmově vzrušujícího a emotivního portrétu skotského hrdiny Williama Wallace. Tehdy určitě nikdo nelitoval, že se Gibson kdysi nestal knězem, ale šel studovat drama na University of New South Wales, kam ho přihlásila jedna z jeho sester.
Školu v Sydney nikdy nedokončil, ale ani nemusel. Už v roce 1979 ho proslavila role Šíleného Maxe v kultovní dystopické akci, o dva roky později zaujal v kriticky ceněném válečném Gallipoli a mohl se stěhovat do Hollywoodu. Charisma smíchané z nebezpečné tvrdosti a zranitelné citlivosti se hodilo na řadu rolí od Hamleta po narušeného detektiva ve Smrtonosné zbrani a další úspěchy z Mela Gibsona udělaly obchodní značku, využívanou jako divácký magnet.
Tak ale jeho kariér neskončila. V roce 2004 se vrátil k režii a bez ohledu na všechny producentské poučky natočil epos o ukřižování Ježíše Umučení Krista, v aramejštině a hebrejštině a s explicitními scénami násilí. A k překvapení mnohých a nelibosti některých židovských organizací, kteří začali přesvědčeného katolíka Gibsona obviňovat z antisemitismu, na něm on a jeho produkční společnost Icon vydělali miliony.
O dva roky natočil Apocalypto, jeho zatím poslední velký projekt, a po něm jeho obraz vzorného katolíka, který s matkou svých sedmi dětí, bývalou zubařskou sestřičkou, spořádaně žije od roku 1980, vzal za své i pro ty, kteří dosud neznali veřejné tajemství o jeho problémech s alkoholem. Odvrácenou stránku Gibsonovy komplikované osobnosti řada lidí dlouho neviděla, ti, co ho znají, ale tvrdí, že v něm byla vždycky: „Je jako Jekyll a Hyde. Jeden den dokáže být ten nejvlídnější člověk na světě, zábavný, milý, nápomocný. Další den jsou s ním problémy. Je to jako kdyby měl dvě různé osobnosti a vy nikdy nevíte, se kterou se setkáte.“
Sám Gibson své nevyzpytatelné chování přičítá boji s alkoholismem, manickou depresí, osobním problémům. Nemůžeme ignorovat ani fakt, že vyrostl pod vlivem bigotního otce, katolíka, který popírá holocaust, kritizuje papeže, že je moc liberální a tvrdí, že kacíři by se měli znovu pálit na hranici. Ve světle těchto okolností je možná zázrak, že se Mel dokázal vůbec vypracovat aspoň v dočasného miláčka publika, vydělat jmění a že má pořád dobré vztahy se svou ex-manželkou a dětmi.
Robert Downey jr., který si sám kdysi prošel veřejným zatracením a kterému právě Gibson na vlastní náklady pomohl v časech, kdy byl dole, nabádá Hollywood, aby Melovi už odpustil a dovolil mu normálně pracovat. Předtím ale asi bude muset problémový herec najít svého Iron Mana, tedy nějaký dobrý a povedený projekt a netočit průměrné filmy jako Moje letní prázdniny.
Další informace o Melu Gibsonovi:
Narodil se v lednu 1956 v americkém státě New York jako šesté z jedenácti dětí. Jeho celé jméno zní Mel Columcille Gerard Gibson.
Jeho otec pracoval u dráhy, než ho zranění poslalo do předčasného důchodu. Pak v americké televizní soutěži Jeopardy vyhrál 21 tisíc dolarů a použil je na přemístění celé rodiny do Austrálie, rodné země své manželky. To bylo Melovi 12 let.
