Joseph Gordon-Levitt: Herecký aktivista
Směs elegána Gena Kellyho ze starších dob a moderní nezávislosti Heatha Ledgera, vypadá mladší než na 31 let, než promluví svým hlubokým hlasem. K tomu má okouzlující úsměv a smutné oči. S takovou kombinací může zahrát všechno.
Třeba malého vetřelce na Zemi, v sitcomu Takoví normální mimozemšťané, v němž se objevil jako dítě (stejně jako třeba v komedii o velkém psu Beethoven). Aby pak stínu postavy nazvané Velká obří hlava unikl, po pubertě se obrátil od slunečných rodinných filmů k temnější nezávislé scéně a stal se představitelem traumatizovaného mládí (u nás je z této doby nejznámější drama Ve službách války, lepší ukázky nabízí Zmizení a Mysterious Skin).
Chvíli ještě koketoval s myšlenkou, že by z něj herec nebyl. „Hrál jsem od šesti let, ale když všichni mí kamarádi šli na univerzitu a měli tolik otevřených možností, chtěl jsem to taky. Myslel jsem si, že bych se třeba mohl stát fyzikem. Nebo něčím jiným.“ Odešel studovat historii, literaturu a francouzskou poezii na univerzitu Columbia, ale brzo zjistil, že ho vlastně víc baví vyrábět videa na novém počítači, který si nadělil k 21. narozeninám. Tak ze školy odešel.
Mezník v jeho kariéře se jmenuje 500 dní se Summer. Skromná romantická komedie zapůsobila na kritiku i publikum, protože byla upřímnější a smutnější než jiné. Za ni přišla první Josephova nominace na Zlatý globus. Druhé se dočkal loni za tragikomedii 50/50, v níž na poslední chvíli nahradil Jamese McAvoye v roli idealistického mladíka postiženého rakovinou. Mezitím se stejně jako těsně před smrtí Heath Ledger, s nímž se Levitt kdysi setkal v komedii 10 důvodů, proč tě nenávidím, stal součástí týmu Christophera Nolana. V Počátku a nyní i v posledním Batmanovi, v klíčové roli možného nástupce netopýřího superhrdiny.
[[related]]
„Chci dělat filmy, které jsou dobré. Hrát odstíněné postavy, které nejde zavřít do škatulky,“ říká Joseph. Kromě filmů chce ale dělat i jiné věci. Zpívat, hrát na kytaru (obojí stojí za poslech na youtube, třeba zde), psát, natáčet si vlastní malá videa. Nebo podporovat ostatní talenty pomocí webu HitRECord.org, „otevřené kolaborativní produkční společnosti“, jakési společné farmy pro umělce, díky níž dneska přes 50 000 lidí sdílí zisky svých děl.
Nijak nepřekvapí, že někdo takový má za rodiče levicové aktivisty. Jeho matka Jane Gordon v 70. letech kandidovala do Kongresu, za Stranu míru a svobody protestující proti vietnamské válce. Jeho otec Dennis Levitt se živil jako producent rozhlasových zpráv. Jejich mladší syn se vydal spíš po stopách dědy Michaela Gordona, hollywoodského režiséra 40. – 70. let, a našel smysl v umění. „Myslím, že příběhy, které vyprávíme, nejsou triviální. Je to jeden ze způsobů, jak všichni dospíváme a učíme se, jak být vůbec lidmi. Filmy, hudba i knihy na mě osobně měly velký vliv,“ říká fanoušek Baracka Obamy, který protestuje, aby se film bral jen jako byznys. Aspoň od něj se tedy komerční blbosti nedočkáme.
Další fakta o Josephu Gordon-Levittovi:
Narodil se 17. února 1981 v Los Angeles do židovské rodiny. Měl staršího bratra Dana, fotografa, s níž si byl velmi blízký, ten ovšem v roce 2010 zemřel na náhodné předávkování.
Umí francouzsky a miluje Francii. „Myslím, že to vychází z části z filmů a zčásti… no, Francouzsky mi připadají fakt sexy.“
