Berenika Kohoutová: Těším se na roli matky!

Jak ses dostala k povolání herečky?
Studovala jsem Pražskou konzervatoř a měla jsem štěstí, že od prvního ročníku jsem prakticky každý rok měla nějakou filmovou příležitost. Takže jsem se měla praxi už i za studií.

Ty ale i ráda zpíváš a já vím, že ses téměř dostala na pěveckou konzervatoř. Proč ses rozhodla pro herectví?
Musím říct, že by to pro mě bylo velké dilema, protože obě školy najednou bych studovat asi nemohla. Nutno podotknout, že jsem se málem dostala na klasický zpěv a ne popový, což je, řekla bych, trošku náročnější. Nicméně nakonec jsem si stejně vybrala jazzový zpěv a momentálně připravuji pop-jazzovou desku, která by měla snad do půl roku spatřit světlo světa. Také vystupuji s Emilem Viklickým. Asi vše dopadlo tak, jak mělo…

Český lev 2012 s kolegyní Hanou Vágnerovou

Skládáš si texty výhradně sama. Kde se inspiruješ?
To je různé. V tramvaji, na louce…Samozřejmě jsou to z velké části příběhy, které se mi opravdu staly a co jsem zažila.

Často ve svých písních zpíváš hlavně o ženských, celkem choulostivých tématech. Proč?
Zkrátka protože se mě to týká, jsou to přece i má témata. Jsem celkem dost otevřený člověk, takže to formou textů křičím do světa (smích).

Ty jsi vyrůstala se starší sestrou a maminkou (spisovatelka I. Obermannová pozn.red.). Měla jsi tedy takovou „ženskou“ výchovu. Ovlivnilo tě to nějak?
Řekla bych, že mě to ovlivnilo asi v tom, že když si hledám chlapa pro život, musím mít absolutní jistotu, že mě vždycky podrží a v ničem mě nenechá. Můj táta tohle nesplnil a tím pádem nám na čas zařídil takové menší existenční peklíčko, hlavně teda mámě. Na druhou stranu – můžu mu být vděčná, že díky němu jsme silná holčičí trojka, co jí nic nerozhází. Myslím, že tím trochu děsíme okolí (smích).

Křest knihy Vznášedlo…s autorkou Irenou Obermannovou

Také jsi byla pro svou mamku inspirací pro postavy v jejích knihách. Lichotilo ti to, nebo naopak vadilo?
Vlastně mi to asi bylo a je úplně jedno…

Nechává ti máma číst své knihy před publikací? Radí se s tebou?
Ano, radíme se spolu všechny o všem.

Poslední dobou jsou tě plná média. Vadí ti to, nebo naopak se těšíš zájmu?
Bez médií to v našem povolání úplně nejde. Ráda dělám rozhovory se seriózními novináři, baví mě povídat si s chytrými lidmi. Ano, těší mě to. Bulvár je samozřejmě věc jiná….

Poslední rok jsi i hodně cestovala, častokrát to byly cesty spojené s prací. Měla si úspěch v Izraeli, ale i Americe.  Nepřemýšlela jsi třeba o tom se přestěhovat do zahraničí a zkusit své štěstí tam?
Přemýšlím o tom pořád. Já jsem tady v Čechách ale strašně šťastná a vůbec se mi to tady nechce opouštět, byť třeba jen na nějakou dobu. Ale asi bych byla hloupá, kdybych to nezkusila, takže na to asi jednou dojde.

Máš za sebou spoustu filmových příležitostí, která postava tě obzvlášť bavila?
Z každé postavy se dá „vytřískat“ něco, co vás baví. Ale pro mě to byla, když nad tím přemýšlím, právě role Markéty v Ulici, ta byla opravdu pestrá.

Autogramiáda herců seriálu Ulice…

Máš nějakou vysněnou roli?
Roli matky s dětmi v reálném životě.

Co tě čeká v nejbližší době?
V nejbližší době se chystám vydat album, což je neuvěřitelně vysilující. Téměř vše si dělám, zařizuji a platím sama ze své kapsy. Myslím, že až ta deska vyjde, spadne mi asi tak pětitunový kámen ze srdce!

A co v létě…chystáte se s přítelem někam na dovolenou?
Já letos absolutně vůbec nic neplánuji. Mám momentálně období, že čekám, co ke mně samo připluje…

Foto zdroj: profimedia.cz