Kocour: Jean Dujardin
„Francouzský George Clooney“, čerstvý vítěz Zlatého globu, se doma proslavil jako komik a teď dobývá Hollywood. Ostatně právě hollywoodskou hvězdu ve svém průlomovém (a němém!) filmu The Artist taky hraje.
V neděli dostal Zlatý globus pro nejlepšího herce v komedii a nejspíš bude soutěžit s Georgem Clooneym i o to, kdo dostane filmovou cenu nejvyšší, Oscara. Pro Francii už 39letý elegán hvězdou Clooneyho kalibru je. I Cloonehyo elegance, popularity a sex-appealu.
Rodák z předměstí Paříže se začal nejdřív živit jako zámečník, během vojny ale rozvinul svůj komediální talent a po ní se rozhodl zkusit štěstí jako bavič. Publiku se poprvé ukázal v půlce 90. let v talentové show Graines de star, jako součást komediální skupiny Nous C Nous. Na přelomu století dostal práci v komediálním televizním seriálu Un gars, une fille. Tam se seznámil s herečkou Alexandrou Lamy, kvůli níž opustil matku svých dvou synů a kterou si před třemi lety vzal. I ve filmu prorazil s komedií, o surfařích, nazvanou Brice de Nice.
„Nikdy jsem se ale nezabýval, jaké nálepky na mě lidi lepí. Mně záleží hlavně na mém vlastním názoru a jsem na sebe dost přísný. Potřebuju být hrdý na to, co dělám, a tvrdě na tom pracuju. Dostalo si mi velmi křesťanského vychování… spousty pocitu viny. Což je dobrá věc, udržuje vás při smyslech,“ řekl v jednom rozhovoru.
Dnes se Dujardin počítá mezi nejlépe placené francouzské herce, podle novin Le Figaro si víc vydělává momentálně jenom oscarová vítězka Marion Cotillard. Navíc se nenechal svázat jenom komediemi a začal hrát i v dramatech. U nás byl k vidění třeba v posledním snímku Jeana-Paula Belmonda Muž a jeho pes.
Už v únoru i do českých kin dorazí The Artist, ten němý černobílý hit o fiktivních hollywoodských hvězdách němé éry, který od premiéry na festivalu v Cannes okouzluje diváky po světě. S tvůrcem čerstvého vítěze tří Globů, čerstvého lídra nominací na britské filmové ceny BAFTA a pravděpodobně i oscarového kandidáta, režisérem Michelem Hazanaviciusem se Dujardin zná už pár let. Díky dvěma bondovským parodiím o agentu 117, které spolu natočili. První díl vynesl herci nominaci na francouzskou prestižní cenu César, což se obvykle komikům nestává. Dujardina ale mají různé poroty a akademie evidentně rádi – a nemusí přitom dokonce pronést ani slovo. A to mu na začátku kariéry říkali, že to ve filmu nikam nedotáhne, protože má „příliš expresivní tvář“ a „nezávislá obočí“.
Na prahu čtyřicítky Dujardin překračuje práh mezinárodního uznání a slávy, což sám dobře ví. „Říkají mi, že mi patří svět a že si ho jenom musím vzít, ale nevím… nejsem si jistý, že jsem na to dost velký megalomaniak,“ říká s úsměvem. Víc než sláva ho totiž zajímá kvalita jeho práce a navíc ví, že už teď se má dost dobře. „Ve Francii mám hodně příležitostí. Žije se mi dobře, děti jsou zdravé a není na tom nic falešné skromného, když řeknu, že opravdu víc nepotřebuju.“
