Jste to, co jíte: Komu není rady, tomu není pomoci!

Pavla se hned zpočátku projevila jako ukázkový příklad člověka, kterému není radno, ani pomoci. Odmítla pravidelné cvičení aqua aerobiku s profesionální cvičitelkou, která by jí dokázala pomoci, zavrhuje pohyb v podobě chůze, i když chápu, že nosit takovou váhu pořádně bolí a jezdí všude autem, ale co hůř, nedokázala přijmout ani na míru upravený jídelníček. Fascinuje mě, jak může někdo, kdo má přesné pokyny o vyváženém stravování přijít a říct: „Zhřešila jsem jen trošku malým hrnkem kafe, kouskem čokolády, kouskem toho a tamtoho.“ Chápete, že si někdo po třech měsících „pravidelného“ stravování podle předepsaného jídelníčku, nepamatuje gramáž ani jediného jídla, ani skladbu jednotlivých jídel?! A co jde úplně mimo zdravý rozum je samovolné upravování dávkování léků!

Disciplína zcela jistě nebude Pavly silnou stránkou. V čem je naopak přeborník, jsou výmluvy. Na každý argument najde deset výmluv a sto pět protiargumentů proč to nejde. I když výsledky hovoří jasně. Za celé tři měsíce zhubla Pavla o sedm kilogramů, přičemž většinu mohla tvořit zadržovaná voda, 7 cm v pase a přes boky pouhý 1 cm! Čekali jste kajícnost a ponaučení? Zapomeňte! „Já mám prostě smůlu. Když mám trpaslíka, tak mi vyroste.“ zhodnotila svou účast v pořadu a chtěla tak dát zřejmě světu najevo, že ona prostě shodit nemůže. A má v podstatě pravdu, nemůže, protože NECHCE! Projíst se a proválet se ke dvěma stovkám kilogramů dokáže každý, ale nést potom následky svých činů, už jen málokdo. A házet svou neschopnost na ostatní, na svůj zdravotní stav, který je naopak důsledek příšerné obezity je jen další ukázka pohodlnosti. V tomto případě to vidím, jako absolutně ztracený čas odborníků a vůbec celého týmu lidí, kteří se snažili pomoci člověku, co o to vůbec nestál. Možná jí křivdím, nevím, ale po zhlédnutí tohoto dílu pořadu jsem byla spíše naštvaná. Člověk, který se projí k morbidní obezitě a následně i k plnému invalidnímu důchodu a lže všem kolem sebe o tom, jak pravidelně sportuje (do bazénu šla Pavla za tři měsíce pouze 6x!), jí úplně jinak, než má, není nic jiného, než líný.

Můj nezměrný obdiv má naopak manžel, který má Pavlu stále rád. A rád by, aby se vrátila ke své původní váze. Asi všichni pochopí, že žena s takovými proporcemi nemůže muže přitahovat. Nejen zdraví, ale i láska milovaného muže je teď v sázce. Pochopí konečně Pavla, co všechno může ztratit? Pomůže jí k lepším výsledkům a pevné vůli viditelné rozladění syna?  Dojde jí, že svým chováním omezuje celou svou rodinu? Nezbývá než jí popřát, aby vzala rozum i svůj vlastní život do hrsti a zachránila vše, co se dá, jak nejrychleji to půjde.