Jod pro váš bystrý mozek

Velmi důležitý je pro vývoj člověka dostatečný přísun jodu už před narozením, tzn. během těhotenství. Až do sedmého měsíce je totiž významný pro zajištění správné funkce mozku. Jeho nedostatek se pak může projevit poruchami centrálního nervového systému a omezením duševních schopností. Proto se užívání jodu v době těhotenství a kojení nesmí podceňovat.

Jod je nezbytný i pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které zajišťují správný růst a vývoj všech tkání a orgánů. Pokud ho má člověk nedostatek, cítí se malátně a unaveně. Je bledý a může trpět chudokrevností. Absence jodu může být i příčinou poruchy látkové výměny. Jedním z viditelných důsledků nedostatku jodu je zvětšení štítné žlázy – tzv. struma neboli vole. Nejčastěji vzniká v době těhotenství nebo puberty, tzn. období, kdy tělo potřebuje jodu nejvíce.

Česká Republika má díky své vnitrozemské poloze nevýhodu – její geologické podloží, voda i půda obsahuje jodu velmi málo. Je tedy nutné ho přijímat z jiných zdrojů. Důležitou součástí vašeho jídelníčku by se proto měly stát mořské ryby či řasy – na vašem stole by se měly objevit alespoň dvakrát týdně.

Jod se u nás už od r. 1953 přidává také do kuchyňské soli, ale ne každý ji v domácnosti používá. Navíc nás současní vědci varují, že solit by se mělo spíše méně, než více. Je tedy nutné hledat další zdroje – zmíněná jodizovaná sůl by měla být přidávána do pečiva, uzenin či mléčných výrobků.

Spolehlivým zdrojem ale mohou být i minerální vody. Kromě léčivých vod (např. Vincentka), obsahuje ale jod ve významném množství jen málo vod minerálních. Jednou z těch, jejíž obsah již od 0,7 litru vám zajistí dodatečnou denní dávku je Hanácká kyselka.

Jaké jsou tedy doporučené denní dávky jodu dle Světové zdravotnické organizace?
Do 1 roku – 0.100 mg
1 – 6 let – 0.120 mg
7 – 12 let – 0.140 mg
12-14 let – 0.180 mg
15 a více let- 0.200 mg
těhotné ženy – 0.230 mg
kojící ženy – 0.260 mg