Jaké tradice jsou spojeny se svatbou? A kdo ji platí?

Každý zvyk má svůj význam

Svatební zvyky mají dlouhou tradici, jako malí jsme na ně naráželi už v pohádkách. Ženich musí o ruku své vyvolené požádat její rodiče, svatba se pak má konat do roka a do dne od zásnub. Některé tradice se v rodinách dědí z generace na generaci, liší se krajem i zemí. Na některé jsme už zapomněli jiné přežily dodnes. A mají svůj význam. Jaké tradice jsou i dnes často spojeny se svatebním veselím?

Zdroj: Next Generation Luxury

Zvyky před svatbou

Asi nejhezčím zvykem jsou zásnuby, kdy muž žádá svou vyvolenou o ruku s pugétem bílých květin a zásnubním prstýnkem. Tento zvyk má svůj původ už v židovské Tóře a zachoval se dodnes. Zatímco dříve šlo o velké rodinné oslavy, které následovaly námluvy, kdy rodiny vyjednávaly o majetku, dnes je to spíš záležitost samotného páru. Až pak jde muž požádat o ruku nastávajícího tchána.

Mnoho budoucích novomanželů také před svatbou absolvuje rozlučku se svobodou, která se koná týden nebo dva před samotnou svatbou. Jde o dámskou nebo pánskou jízdu, pro nevěstu ji organizuje svědkyně, pro ženicha svědek.

Víte, že mezi další předsvatební zvyky patří i pečení svatebních koláčků a rozeslání svatebních oznámení?

Zdroj: Next Generation Luxury

Svatební tradice

Teď už se dostáváme k tradicím, které se týkají samotné svatby. Ať už patříte mezi ty, kdo tradice ctí, nebo se považujete za ty, kdo jdou s dobou, některým z tradic se jistě ani vy nevyhnete.

• Říká se, že nevěsta by na sobě měla mít něco nového, něco starého, něco modrého a něco půjčeného. Něco nového symbolizuje nový počátek, něco starého zase pokračování rodu. Víte, že modrý nejčastěji bývá svatební podvazek?
• Nevěsta by také měla mít závoj jako symbol neposkvrněnosti, z obličeje ho sundá až na samém konci obřadu, před prvním manželským polibkem.
• Ženich oběma maminkám předává kytice, oba snoubenci děkují rodičům za to, že je vychovali.
• Svatební hosté tvoří špalír, kterým novomanželé procházejí. Svatebčané jim kladou různé nástrahy, kterým musí novomanželé společně čelit.
• Po obřadu často ženich dostává chomout nebo kouli na nohu a musí se vyplatit ze svých hříchů mládí. Nevěsta jej podporuje.
• Než začne svatební hostina, obsluha rozbije před novomanželi talíř. Porcelánové střepy symbolizují štěstí, hluk rozbíjeného porcelánu zahání zlé duchy. Manželé mají společnými silami střepy zamést.
• Další zvyk se pojí se svatební kyticí. Některé nevěsty si ji nechávají na památku, jiné ji hází za hlavu mezi svobodné dívky. Ta, která ji chytne, je další v řadě na vdávání.

Víte, že svůj význam má podle předků i počasí ve svatební den? Když prší, říká se, že novomanželům prší štěstí. Když je horko, nahrazujeme déšť házením rýže na novomanžele.

A jak je to s placením svatby?

I na to myslí tradice, která se ale zase liší stát od státu. Podle tradice je rozložení výdajů za svatbu následující:

• Jídlo na hostině platí rodiče nevěsty, pití pak rodiče ženicha.
• Rodiče nevěsty platí podle tradice i svatební šaty, fotografa, svatební vůz a jeho zdobení, oznámení a svatební dort.
• Rodina nevěsty také peče koláčky.
• Snubní prstýnky kupuje ženich, stejně tak svatební kytici pro nevěstu a poplatek za obřad.
• Nevěsta platí ubytování pro přespolní hosty a košili pro ženicha.

Tolik k tradicím, realita je dnes mnohdy jiná a svatbu si často financují sami snoubenci.