Jak vybírat hry pro děti

Batole

Čím je dítě menší, tím barevnější hračky má v oblibě. Už i batole ocení hýbající se barevné obrázky – sice nemusí rozumět obsahu, nezná jednotlivé předměty, přesto je se zájmem sleduje. „V tomto věku je dobré myslet i na rozvoj jemné motoriky, k níž jsou vhodné klasické dřevěné stavebnice, které trénují úchop celou dlaní a současně dávají prostor pro vlastní tvorbu,“ doporučuje dětský psycholog Václav Mertin. V této vývojové etapě jsou tak nejvděčnějšími hračkami stavebnice a kostky.

Předškolní věk

Děti v mladším školním věku začínají pozorovat a chápat činnost dospělých a napodobují ji. Podle Václava Mertina je dobré začít se skládačkami: „Nejprve doporučuji začít s jednoduchými, na kterých jsou dítěti známé motivy. Vůbec nevadí, když chce dítě skládání opakovat i přesto, že je zřejmé, že už konkrétní skládanky dobře zvládá.“  

Dětské vnímání a poznávání okolního světa ve starším předškolním věku je již tak bohaté, že si dovede pomocí vhodných hraček vytvořit určité prostředí. Na řadu by měly přicházet náročnější stavebnice či skládačky puzzle i zjednodušené deskové hry, např. již pro čtyřleté je určený Junior Labyrinth od značky Ravensburger. Ty bychom zpočátku měli dítěti nabízet – nejlépe s pomocí staršího sourozence, který je už zná a baví ho, nebo za asistence rodičů. Důležitým úkolem na začátku nejsou velké vzdělávací ambice, ale aby se dítě naučilo s ostatními hrát.

Školní věk

Ve školním věku děti už rozumí hlubším principům skládání a lze je navést i ke složitějším a trojrozměrným skládačkám. „Například ke složení Ravensburger 3D puzzle postačuje i jen mírná zručnost, protože vyžadují práci podle přesného návodu. Podporují rozvoj prostorové orientace a jemných motorických dovedností. Ve výsledku jde o krásné výtvory, které pak poslouží i jako dekorace,“ říká dětský psycholog.

Zkušenosti s hrami, včetně deskových, jsou zvláště v tomto období důležité. Václav Mertin vysvětluje: „Dítě se učí, že hra má nějaké pořadí hráčů, pravidla, kterými je nutné se řídit. Zažívá radost z vítězství a učí se pozvolna i prohrávat. Ze začátku hraje pod heslem: ‚Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše‘, ale postupně se učí strategickému uvažování, je ochotné riskovat, prohrát teď trochu, aby za chvíli mohlo vyhrát hodně.“  U většiny deskových her můžeme manipulovat s podmínkami nebo obtížností, takže si hru vychutná i dítě o něco mladší, tak i „superhráč“. Navíc dochází při společném hraní k rozvoji sociálních vztahů a komunikačních dovedností. Největším přínosem deskových her je tak posilování soudržnosti rodiny, protože mezi jednotlivými úkoly vzniká prostor na povídání, kdy rodiče mohou s dětmi probrat různá témata, na něž se jinak nedostává čas.

Základem pro hraní je však nerušený a volný čas, protože je pro rozvoj dítěte důležité, aby si mohlo nějakou dobu hrát absolutně po svém. „Jestliže ho neustále převádíme od jedné činnosti ke druhé, tak, byť se jedná o činnosti zajímavé a didakticky podnětné, nemá čas na tuto volnou hru a do jisté míry omezujeme některé aspekty jeho rozvoje,“ dodává dětský psycholog Václav Mertin.