Jak to vidí chlap: Seznámil mě s rodinou a pak opustil. Proč?

Dotaz čtenářky Lucky:

Zdravím, je to poprvé, kdy někde na internetu zveřejňuji svoje trápení a není to pro mě jednoduché, ale budu ráda za názor cizího člověka, protože každý můj kamarád/kamarádka k tomu mají jiné stanovisko. Je mi 27, v útlém mladí mě moji rodiče adoptovali, ale nikdy jsem neměla vztah s otcem, po dlouhé nemoci zemřela moje maminka v mých 16 letech a od té doby jsem žila sama, s rodinou se moc nestýkám, největší oporou jsou pro mě mí přátelé – popřípadě partner, kterého teď nemám. Na začátku června mi začal psát jeden fajn chlap (no, spíš kluk, když se na to teď dívám s odstupem). Je o dva roky mladší než já, byl velmi milý, dával mi pořád najevo, jaký o mě má zájem, ale bydlí 230 km daleko a přes týden jezdí pracovně do zahraničí, vypadal velmi vyspěle, taky to nemá doma jednoduché, ale má zázemí, kam se může vracet. Psali jsme si každou chvilku, zjistili jsme, že toho máme opravdu hodně společného, i stejnou vizi do budoucna a on naléhal, že přijede, řekla jsem si proč ne?

Jeho styl psaní přešel ve vyznání typu „čekal jsem já tebe celý život“, pořád krásná slova, psala jsem mu, že mě to děsí a spíš odpuzuje, vždy na chvilku přestal a pak zase začal, že mě musí poznat a přestěhuje mě za ním do města, to napsal nejméně 10x během týdne. Byla jsem už delší dobu sama a tenhle zájem o mě se mi samozřejmě po čase začal líbit. Nakonec přijel, byl u mě den, nebylo to úplně takové, jaké jsem čekala na začátku, ale ke konci dne jsme si povídali o všem, zájem o druhého byl oboustranný, ale protože jsem se už párkrát spálila, nechtěla jsem na to tlačit.

Další víkend po horlivém psaní a volání jsem přijela za ním (no, spíš mě vyzvedl a jeli jsme tři hodiny k němu), spali jsme u jeho rodičů v penzionu, on, že je musím poznat, to jsem zavrhla a chtěla spát někde jinde, no nakonec jsme zůstali na penzionu, ale jeho rodiče jsem nepoznala, pochopil, že je to moc rychlé. Víkend byl úžasný, měl pro mě obří překvapení, stále jsme se k sobě měli, prováleli se v posteli, nosil snídaně do postele, no jako ze snu. Odjel zase do zahraničí, ale neustále jsme byli v kontaktu, mluvili o budoucnosti, volali si každý večer. Další víkend jsem onemocněla a on za mnou přijel a celý víkend se o mě staral, naprosto nezištně. Řekli jsme si, že se máme hrozně rádi, měli jsme i stejný názor na to, kdy chceme mít děti, dokonce i kolik (v tu chvíli jsem byla šťastná, stáhl mě s sebou na tu vlnu blaha a já si vůbec neuvědomila, že na to jdeme moc rychle). Mezitím už mi psal, jestli to je mezi námi oficiální, já, že si to řekneme o víkendu, ale v tu chvíli už jsme spolu chodili.

Dostal lepší pracovní nabídku v jiné zemi, ale stále poblíž Čech, tak ji vzal, a že nám tam najde byt, pojede tam nejdřív sám se rozkoukat, já se zatím přestěhuju do úplně cizího města za ním v Čechách, najdu si na chvíli práci (zase ve smyslu, že on mi najde práci a byt) a na podzim že za ním přijedu a budeme bydlet spolu. Neustále jsme se o tom bavili, byli z toho unesení, už jsem v cizině pracovala a chci zase, ať už s chlapem nebo bez. Ale jak se říká, ve dvou se to lépe táhne, hlavně v prostředí, kde nikoho neznáte.

Zase celou dobu, co byl pryč, v týdnu jsme si volali a psali, plánovali, jak bude tohle a tamto, na vše měl odpověď, že to zařídí, že to bude, nemám se čeho obávat. On je znamením Lev – a sedí to na něj, ne, že by se vychvaloval, ale dost o sobě mluvil. Já jsem Beran a říkám vše na plnou hubu s prominutím. Takže když mi něco vadilo, řekla jsem mu to a promluvili si o tom. Poslední víkend, co jsme se viděli, byl úžasný, seznámil mě s rodinou, s kamarády, prožili super víkend a plánovali dovolenou, na kterou jsme měli společně jet.

Další víkend jsem měla zase přijet, docela jsme to řešili, byl naštvaný v práci, doma nějaké problémy a nedokázal se mi otevřít. Měl nějakou depku a já se mu snažila pomoct, ale vypadalo to, že nechce a tak jsem ho nechala chvíli dýchat. No, pak začal psát, že si není jistý tím bydlením, aby to nepřepálil hned ze startu jako s bývalou (byli spolu 4 roky, on se s ní rozešel někdy v březnu, dokonce mi i řekl, že ke mně bude upřímný ve všem a že mu ex píše, nic zásadního, ale nevěděl, jak se jí zbavit, tak jsem mu poradila, ať je na ni hnusný a další víkend mi řekl, že to pomohlo, že už nepíše).

Na to společné bydlení jsem mu napsala, že to chápu, a že to probereme osobně, on, že ho to mrzí, že se takhle chová, že toho má moc. Nakonec jsem o víkendu nepřijela, doma to měl nějaké vyostřené a celý víkend práce, ale psali jsme si jako předtím, vše krásné. No a po tom víkendu to bylo jak na houpačce, jednou byl hrozně odtažitý, pak se zase choval normálně, pak z něj vypadlo, že neví, jak se dostane do Čech, že je bez peněz, neví, jak to bude s tou dovolenou apod., chtěla jsem to s ním probrat, ale po písmenkách to moc nejde upřímně.

Dva dny předtím, než se odmlčel, jsme si zase psali jako předtím, poslal mi i video, ve kterém prý vidí svoji budoucí dcerku. Tak proč to posílá, když si není jistý tím, co chce? Najednou mi napsal, že mají rozlučkovou party, a na moji odpověď už nereagoval. Dva dny ticho po pěšině, říkala jsem si, že mu dám čas, třetí den jsem se mu pokoušela volat ale marně, nakonec mi jen napsal, že je na rodinné oslavě a zavolá, až bude mít chvilku, to mi už bylo jasné, že se něco děje, celý den se neozval, jen večer zpráva, že je opilej a zavolá zítra.

Ve zkratce, abych tu z toho neměla román, mi v telefonu druhý den oznámil, že neměl chuť mi ani psát, že se v něm něco zlomilo, nechává tomu volný průběh a podobné, tvrdil, že chce být sám, na dovolenou taky pojede sám, prostě úplně jinej člověk, než co jsem poznala. Snažila jsem se zjistit, co se stalo, nikdo v tom prý není, k ex nic necítí a tvrdil, že si o tom promluvíme osobně. Od té doby jsme si párkrát napsali, jednou mi přišel úplně v pohodě a pak zase psal, jak potřebuje celému světu ukázat (a tátovi), že přepere medvěda holýma rukama, tak nevím, jestli nějaký komplex. Při minulém psaní už byl značně nepříjemný (tak 10 dní zpět), a když jsem mu napsala, že chci, aby mi to řekl osobně, tak prý přijede, až se bude vracet z té dovolené. Pak jsme si už nenapsali a samozřejmě nepřijel.

Dost mě žere, že není schopný mi říct do očí, co se stalo, jestli je v tom někdo jiný, proč to aspoň nenapíše, bylo by to pro mě jednodušší se s tím smířit, ale to, že mě seznámil se svými blízkými, je pro mě znamení něčeho víc než jen nějakého letního flirtu. Nepíšu mu, ani nechci očekávat, jestli napíše aspoň blbý promiň nebo mrzí mě to. Ale ráda bych ho viděla a probrala to s ním osobně, vevnitř mě to sžírá, i když neustále něco dělám, mám to v sobě stále neuzavřené. Omlouvám se za román, snad je to aspoň čtivé. Lucka

Odpovídá Tomáš Erben:

Ahoj Lucko,

moc si vážím tvé důvěry, že se otevíráš i mně. To, že všichni z tvých kamarádů mají různý názor, je pochopitelné. Pokud tě jejich různorodost mate, asi tě nepotěším. Ani můj pohled nebude objektivní pravdou, spíš tě zkusím navést.

Přijde mi, že váš vztah se od začátku vymykal standardu. Pokud tedy berani říkají vše na plnou hubu, pak i já musím říct, že takový začátek, při jehož popisu někdo použije slova jako „naléhat, děsit, odpuzovat“, nepovažuji za úplně zdravý. Dobývání ženy je jedna věc, u vás mě ale překvapuje, že z toho jím zasazeného semínka něco vyklíčilo. Schválně to zdůrazňuju, protože bych řekl, že od toho se nejspíš odvíjí i další průběh vašeho vztahu.

Houpačka, to říkáš přesně – octli jste se na ní oba, na takové té dětské, kde dva sedí proti sobě. Jeden je buď nahoře a druhý dole, nebo naopak, ale udržet se chvíli v rovnováze je nadlidský úkol.

Můj názor je ten, že pravý chlap pro ženu má být jistotou. Ženská energie je ta víc rozdivočelá, zatímco mužská by tě měla utvrdit v tom, že se jí beze strachu můžeš oddat. Jaké ty jsi měla dřív vztahy? Co pro tebe bylo důležité, co máš ráda? Jak tohle naplňuje to pouto mezi vámi? Jaký myslíš, že by byl váš společný život, kdyby ten úvodní namlouvací rituál měl už vyprchat?

Na takové vlně blaha se octneš, ani nevíš jak. Námluvy jsou proto, aby byly svůdné. Nepřemýšlíš o tom, když se ti někdo dostane pod kůži. Ať už proto, že jsi delší dobu sama, anebo máš tendenci muži podlehnout. To je báječná věc, my chlapi po tom toužíme. Je to podobné, jako vy ženy stojíte o hodného muže, který vás bude opečovávat. Musí to ale přijít ve správný okamžik. Když moc brzy, je to zátěž. Když pozdě, … no, asi lepší později než dřív.

Když on o tebe pečoval – překvapení, snídaně, měla jsi dojem, že tam je ta vaše houpačka v rovnováze? Dávala jsi podobně jako přijímala?

Říká se, že mužská sexualita je jako oheň. Tu strašně snadno zažehneš, ale pak fjúú a je pryč. Žena se naopak, jako voda, dlouho zahřívá, opečovává ze všech stran, dokud nevře a pak zůstane horká. Je možné, že vám se paralela promítla i do vztahu. Možná jsi velice vzácná žena, nedokážu usoudit, proč se do tebe tak rychle zamiloval (jestli tedy zamiloval, toť otázka, také to může být jeho nějaký nevědomý zisk k získání moci) a chtěl si tě tak mermomocí přitáhnout. Myslím jen, že tahle počáteční euforie vypovídá pramálo o kvalitě vztahu. „Nové koště dobře mete“, říká se. Zkus se podívat na celý obrázek vašeho dosavadního vztahu, neupínej se jen k těm blaženým prožitkům. A nadále zůstaň pozorná a nejeď na setrvačnosti toho předešlého.

Často hlásám, že ve vztahu se nemá nic lámat přes koleno, nechat plynout. Ale z tvého psaní je jasné, že tě nejvíc drtí ta nejistota a otazníky. Možná by jeho obyčejné „promiň, už nechci“, sice zabolelo, ale osvobodilo tě.

Zkus ho přimět „promluvit“. Touhle rozhodností sice přebíráš mužskou energii, o které jsem mluvil, ale když se vzájemně otevřete tak, že i on bude mít srdce na dlani, možná se ti skutečnost vyjeví. Myslím, že to nebude tak těžký úkol, protože on bude zjevně muž, který s chutí jedná pod vlivem emocí.

Držím palce. Tomáš

Partnerství, intimita, vztah sama k sobě… Jsi trochu ztracená? Nebuď lhostejná, jde přeci o tvůj život! Prvním krokem vzhůru může být třeba to, že mi jen napíšeš… www.tomaserben.cz.

Nebo se můžeš obrátit na Tomáše přes nás, napiš mu svůj dotaz na adresu redakce@femina.cz a my mu jej předáme. A také zkus poradit Lucce, jak by ses na jejím místě chovala ty? Napiš nám do diskuze…