Femina.cz > sex a vztahy > Jak to vidí chlap: Se mnou byl můj muž impotentní a s novou ženou není. Proč?
Jak to vidí chlap: Se mnou byl můj muž impotentní a s novou ženou není. Proč?
Obvykle jsme zvyklé slýchat z úst mužů, že žena nemá chuť na milování, nemluvě o hromadě vtípků na téma bolest hlavy a odmítání partnera. Jenže občas je to i naopak. I muži nemají chuť na sex. Podobný problém řešila naše čtenářka Monika. Co s tím, chtěla poradit od našeho chlapa…
Dotaz čtenářky Moniky:
Hezký den, Tome,
můj dotaz bude znít asi divně. Ale před rokem a půl jsem se rozešla s mužem-impotentem. Byl to krátký 3měsíční vztah. To, že je impotent, jsem zjistila po několikátém marném pokusu o styk a jeho přiznání, že s tím má již dlouho obtíže. Měl dlouholetý vztah, a protože se plně oddal práci, tak si jeho expřítelkyně našla milence. Několik let spali odděleně a on neřešil vůbec sex, jen práci. Po následném zjištění, že má milence (prý to nevěděl), se s ní rozešel a začal chodit k psychologovi. Rok na to jsme se seznámili. Při našem seznámení bylo oboustranné vzplanutí a zamilování. Asi po třech týdnech, kdy mělo dojít na sex, muž zklamal a potom bylo spoustu dalších marných pokusů o styk… Odmítal orální sex, odmítal jít k odborníkovi. Ke konci vztahu měl strach být se mnou už i o samotě. Po dohodě jsme se rozešli, i když to nebylo přímo kvůli sexu, ale jeho práci. Měl svou firmu a neustále řešil nějaké problémy, jak to tak u soukromníků bývá. Hodně jsem se tím trápila. Před i po rozchodu. Řekl mi, že mu už zůstane jen jeho práce. Ale před půl rokem jsem náhodou z FB zjistila, že si našel novou partnerku – z fotek i od známé. Dost mě to vzalo… nechápu to. Kvůli mně nechtěl se svým problémem nic dělat a s jinou partnerkou ano? Je to jako trest, že jsem s ním nezůstala, ale bylo by to rozumné, když nechtěl svůj problém velmi dlouhou dobu řešit? Mrzí mě to a moc, že mi hned na začátku vztahu neřekl, jak se věci mají. Připadám si teď hrozně, pořád se tím trápím a tolik bych to všechno chtěla hodit za hlavu.
Předem díky za odpověď.
Monika
Odpovídá Tomáš Erben:
Krásný den, Moniko,
jako chlap z tvého psaní cítím tlak. Kdybych byl ve tvé péči já sám, měl bych dojem, že MUSÍM. Hned ti vysvětlím, co mě k tomu pocitu vede, je to několik nenápadných nuancí:
Už v zárodku vztahu, během těch tří měsíců, ses začala trápit tím, že je dost pohlcený prací. Jako workoholika jsi ho poznala a záhy to pro tebe začalo představovat problém. Něco, co jemu dávalo smysl. My chlapi často ve své práci, i když nad ní lamentujeme, máme životní poslání. Seberealizace, uznání, zajištění jsou mezi těmi top hodnotami, které chlap od života čeká. Není to špatné nebo dobré, jen je to jiné, než hodnoty ženy. Samozřejmě ne vždy.
Těžko říct, jestli u tvého partnera bylo pracovní vypětí příčinou nebo následkem jeho schopnosti se milovat. Krom toho, že stres je samozřejmě zabiják milostného života, stejně tak to může být jeho útočištěm. ”Nefunguju správně jako chlap v erotice, tak to doženu v kariéře.” Proč vnímáš jako trest to, že si našel novou přítelkyni? Co tě k němu po té delší době ještě váže?
Víš, princip těchto citlivých věcí u chlapů je pochopit a přijmout, že to chceme řešit pro sebe, ne pro své partnerky. Možná to s tebou cítil jinak, než s jeho novou známostí. Spolu se teď můžeme domnívat, že za současného vztahu chodí do poradny. Nebo že partnerku uspokojuje třeba ústy. Je ale také klidně možné, že spolu mají asexuální vztah, ve kterém on je konečně spokojený.
Zjevně si s sebou nese něco z minulosti. Vzpomeň si, že chodil k psychologovi právě v době, když byl zrovna sám, v čase mezi tebou a jeho předchozím vztahem. Ve chvíli, kdy to měl dělat pro tebe, neměl tu správnou motivaci. Dobré je si uvědomit, že každý jsme zodpovědný za svou polovinu vztahu. Když jeden začne přešlapovat k tomu druhému, vzniká ten tlak, nerovnováha, a pokud to trvá dýl, jsou buď oba nešťastní anebo se rozchází.
Sama jsi svůj cíl vyřkla v první větě, tak se na něj zaměř: chtěla bys to všechno hodit za hlavu. Není to otázka jednoho našeho vzájemného psaní – už nějakou dobu frčíš na tom, že se zaměřuješ na něj. Zkus se zamyslet nad tím, jak bys svou pozornost přenesla víc k sobě. Co ti k tomu pomůže? Jaké činnosti, jací lidé a rozhovory? Jak se odpoutat od sledování jeho osudu a vrátit se k sobě?
Partnerství, intimita, vztah sama k sobě… Jsi trochu ztracená? Nebuď lhostejná, jde přeci o tvůj život! Prvním krokem vzhůru může být třeba to, že mi jen napíšeš… www.tomaserben.cz.
Nebo se můžeš obrátit na Tomáše přes nás, napiš mu svůj dotaz na adresu redakce@femina.cz a my mu jej předáme. A také zkus poradit Monice, jak by ses na jejím místě chovala ty? Napiš nám do diskuze…